Akademie ocenila poetiku amerického písničkáře. Šance Boba Dylana na úspěch byly podle sázkařů stejné jako šance Milana Kundery.
Překvapivého vítěze má letošní Nobelova cena za literaturu. Švédská královská akademie ocenění věnovala americkému písničkáři Bobu Dylanovi, „za vytvoření nové poetiky v tradici amerického písničkářství,“ zdůvodnila akademie své rozhodnutí. Jde o prvního amerického laureáta ceny od roku 1993. Tehdy získala cenu spisovatelka Toni Morrisonová.
Slavný písničkář nepatřil k favoritům, ale akademie na předchozí spekulace nikdy příliš nebrala zřetel. Podle kurzů britské sázkové kanceláře Ladbrokes byly Dylanovy šance na vítězství ceny 50 ku 1. Pro zajímavost zcela stejný kurz odborníci dávali také česko-francouzskému spisovateli Milanu Kunderovi.
Bob Dylan se narodil 24. května 1941 do středostavovské židovské rodiny. Jeho víra a světonázor však prošly výrazným vývojem. Ten se také odráží v jeho tvorbě. Dylanova dráha hudebníka odstartovala na počátku šedesátých let, kdy začal jako písničkář ovlivněný americkým blues, folkovým zpěvákem Woodym Guthriem a moderní americkou poezií v čele s beatniky.
První deska nového držitele Nobelovy ceny za literaturu nesla jeho jméno a vyšla v roce 1962. V polovině klíčové dekády pro hudební průmysl vydal hned několik desek, které ovlivnily hudební svět a měly také velký dopad na americkou společnost (Highway 61 Revisited nebo Blonde On Blonde). Letos v květnu Dylan vydal nejnovější desku Fallen Angels, která je jeho 37. v pořadí.
Kromě desek a psaní textů se Dylan věnuje také experimentální literatuře, malbě, podílel se na filmové hudbě a zahrál si také v několika filmech (jeho nejznámější rolí byla ta ve westernu Pat Garrett a Billy Kid). V muzikantově profilu švédská královská akademie uvádí, že „Bob Dylan má status ikony. Jeho vliv na současnou hudbu je zásadní a on a jeho tvorba je předmětem celé řady sekundární literatury“.
