Cena pojmenovaná po výtvarném a literárním teoretikovi Jindřichu Chalupeckém vznikla z podnětu Václava Havla a bude letos udělena podvaadvacáté.
Zatímco v minulých letech finále ceny pro mladé tvůrce do 35 let nabídlo střet klasické výtvarné techniky a konceptuálního umění, letos mezinárodní porota žádného tradičního malíře či sochaře do finále nevybrala. Pět finalistů – Dominik Lang, Jiří Thýn, Filip Cenek, Pavel Sterec a Mark Ther – představuje koncepty, jež vždy vyžadují divákovu spolupráci. Naštěstí se jim podařilo vyhnout se nečitelnosti, a v jejich instalacích se tak rozehrává plodná a obohacující komunikace mezi umělcem a divákem prostřednictvím výtvarného média.
Tip na vítěze
Dominik Lang
má dobře nakročeno. Uspěl letos i ve výběrovém řízení pro Bienále současného umění v Benátkách. Oprávněnou převahu dokazuje i v prostorové konstrukci Soukromé muzeum, jež je zhotovena z hlíny a každou půl hodinu se musí navlhčovat vodou, aby proces stárnutí a vysychání hlíny neuškodil konstrukci. Instalace, která se mění ze dne na den, je ukázkou toho, že žádné dílo není nesmrtelné, důležitá je myšlenka. První tip E15 na vítěze.
Mark Ther
se představuje 20minutovým filmem Das wandernde Sternlein (Putující hvězdička), jehož jádrem je příběh o ztracených dětech v lese v oblasti bývalých Sudet. Tato konfrontace sporných momentů, již si Ther původně vymyslel, se doopravdy zhruba před osmdesáti lety stala. Video je syrovou ukázkou reality, která je vyvážena bohatou barevnou obrazotvorností.
Pavel Sterec
si pro instalaci zapůjčil z Národního muzea krápník stalagmit a meteorit. Instalace Dva malé průsečíky na velké vertikále je doplněna o dvě sady pohlednic, které dokumentují dva happeningy – s vědci v Koněpruských jeskyních a speed dating v prostorách pražské hvězdárny.
Jiří Thýn
se letos představil s projektem na Staroměstské radnici. Na výstavu volně navazuje prezentací fotografického média Základní studie. Zachytil fotografii v prostoru a pohrál si s jejími nekonečnými možnostmi. Náš druhý tip na vítěze.
Filip Cenek
se věnuje videu a animaci. Prostor k prezentaci využil jako zatemněnou místnost, v níž probíhá představení za pomoci
vícekanálové diaprojekce bez zvuku. Divák hlavně sleduje pohyblivý obraz a vytváří si vlastní příběh.
