Rok 1988 dal vzniknout hned dvěma skupinám, které se zapsaly do historie tuzemské hudební scény. Kromě Tata Bojs tak loni slavil kulaté výročí i Čechomor, který si k narozeninám nadělil hodinový dokument, jejž nyní v premiéře odvysílala Česká televize.
Kapela stavějící na vlastních rockových verzích dávných lidových písní vznikla pod názvem Českomoravská hudební společnost ve Svitavách, vcelku daleko od hlavních center folkloru na jižní Moravě či Hané.
I proto patří k nejzajímavějším částem dokumentu shledání s ikonou moravského folkloru Martinem Hrbáčem, za kterým v počátcích jezdili na pověstné slavnosti do Velké nad Veličkou. Osmdesátiletý umělec jim pak dá to nejlepší vysvědčení, když lakonicky prohlásí: „Já té jejich muzice nerozuměl. Ale tož něco se od nás naučili.“
Kromě živých koncertů jim ale byla a je velkou inspirací sbírka lidových písní sesbíraných v devatenáctém století Františkem Sušilem. „Je pro nás stále hudební biblí. Kdekoliv ji otevřete, vždy najdete klenot,“ říká spoluzakladatel Čechomoru, kytarista a zpěvák František Černý.
Skupina se zejména po fenomenálním úspěchu alba Proměny a filmu Petra Zelenky Rok ďábla z počátku tisíciletí stala jednou z nejznámějších a nejsledovanějších skupin. Fajnšmekři proto ocení řadu archivních záběrů z počátků kapely a přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy jakožto neznámé uskupení hrávala na tehdejších trzích na pražském Výstavišti či na Střeleckém ostrově.
Hlavní slovo v dokumentu má přirozeně duo, kolem kterého se celá existence Čechomoru v posledních letech točí – Černý a houslista Karel Holas. Možná překvapivě se ke slovu vůbec nedostanou dřívější členové souboru a ti současní jen minimálně. Naopak svými vzpomínkami přispějí třeba David Koller z Lucie, které kdysi Čechomor dělal předkapelu na turné, Lenka Dusilová nebo Jaz Coleman.
Režisér Jindřich Procházka zvolil konzervativní přístup a kombinuje vzpomínky kapely, kolegů a přátel s archivními záběry. Čechomor 30 let je tak skutečným a informačně nabitým snímkem o jedné z nejvýznamnějších kapel novodobé historie. Kéž takových dokumentů i skupin vzniká co nejvíce.
