Jako malý kluk hrál Jakub Magnusek tenis. Ten ho ale záhy přestal bavit, tak zkusil cyklistiku. Oslovila jej natolik, že se kvůli ní v patnácti odstěhoval od rodičů, aby mohl studovat sportovní gymnázium ve
Vimperku. V té době reprezentoval Českou republiku na mistrovství Evropy a mistrovství světa juniorů v závodech horských kol. Letos jezdí druhým rokem v dospělé kategorii elite.
„Zatím sbírám především cenné zkušenosti. Ještě nemám tolik bodů, abych mohl startovat z lepších pozic. Když člověk vyráží do závodu z 230. místa, je téměř nemožné dosáhnout nějakého lepšího výsledku. Chce to hlavně čas a trpělivost,“ vysvětluje dvacetiletý talent, který s cyklistikou začínal
u Vlastibora Konečného.
Na taktizování není čas
I když v juniorech patřil dvacetiletý rodák z Čeladné k nejlepším v republice, v dospělé kategorii si bude muset na první větší úspěchy ještě nějakou dobu počkat.
„Muži jsou výkonnostně mnohem dále než já. Na domácích juniorských závodech se vždycky o první příčky přetahovala čtveřice nebo pětice jezdců. Na mezinárodní scéně dospělých jsou všichni
na startu špičkoví jezdci, takže musíte jet od začátku do konce, co to dá. Na nějaké taktizování není vůbec čas,“ srovnává jednotlivé kategorie Magnusek.
Cyklisté, objíždějící nejprestižnější závody, už nejezdí závody pouze v blízkosti bydliště. Běžně v průběhu sezony procestují značnou část Evropy.
„Přes sezonu doma moc nebývám. Pokud někde závodím, odjíždím nebo odlétám už ve čtvrtek,
abych byl ještě ten den večer na místě. Cyklistovi vždycky nějakou dobu trvá, než se adaptuje na nové prostředí,“ popisuje Magnusek.
Závody v zahraničí se od těch domácích liší jak kvalitou jezdců, kteří na nich startují, tak náročností tratě.
„Myslím, že kdyby u nás začaly stavět tratě, které jezdíme venku, mělo by na nich mnoho cyklistů problémy vůbec je dokončit. Trasy v cizině jsou postavené tak, že mnohdy je těžké se na nich jen tak projet, natož na nich závodit,“ uvádí člen S&H Superior MTB team.
Absolventa sportovního gymnázia podporují rodiče.
„Cyklistika je hodně drahý sport. Dělají ji jen ti, kteří kolo skutečně milují,“ usmívá se Magnusek.
