Andrea Cvachová, Monika Geržová a Kristýna Bernátová. Ze jmen drobných mrštných dívek má konkurence nahnáno. Na letošním českém mistrovství nenašly v seniorské kategorii dívky z oddílu Sport Aerobic Liberec přemožitelky. Krom toho získal oddíl tři tituly v dalších kategoriích.
Získaly jste řadu úspěchů, který je nejcennější?
Cvachová: Nejvíce si vážím medailí z mezinárodních soutěží v kategorii jednotlivkyň, ta je totiž nejvíce obsazená. Chtěla bych se účastnit finále mistrovství Evropy či světa. Geržová: Cením si všech dosavadních úspěchů, ale přece jenom některé jsou cennější. Třeba v roce 2008 jsem na otevřeném mistrovství v Bulharsku získala čtvrté místo, v roce 2009 na mistrovství Evropy pak sedmé místo. V roce 2010 jsem přestoupila do kategorie seniorů. Tam mě hned v první polovině roku čekalo mistrovství Česka, kde jsem zvítězila. V letošním roce se mi titul podařilo obhájit. Bernátová: Nejvíce si vážím všech titulů mistryň republiky a finálového umístění na mistrovství Evropy, kterého se poprvé v historii podařilo dosáhnout pro český gymnastický aerobik.
Aerobik je fyzicky náročný. Jak dlouho se mu dá vrcholově věnovat?
Cvachová: Je to individuální. Pro tělo je to velká zátěž. Někdy si říkám, že tento rok už bude poslední, ale když vás něco baví, tak nejde přestat. Geržová: Jsou i třicetiletí závodníci v aerobiku, takže bych se mu chtěla věnovat tak dlouho, jak zdraví dovolí. Bernátová: Nezáleží na věku sportovce, ale na jeho fyzickém zdraví a kondici. Důležité je, jak se člověk cítí a s jakou chutí a energií ke sportu přistupuje.
Dá se popsat, jak probíhá příprava před mistrovskou soutěží a program samotného soutěžního dne?
Cvachová: O přípravu se nám starají trenérky, které se snaží naplánovat tréninkový harmonogram tak, aby na důležitý závod přišla správná forma. Samotný soutěžní den bych popsala asi takto - ráno odpočívat, pak se česat, malovat, narvat do sebe rychlé cukry, rozcvičit se a jde se na to. Geržová: Příprava před soutěží je psychicky náročná, protože už jen naplno jezdíme závodní sestavy. Jako na závodech máme jeden pokus, aby se nám sestava podařila bez chyb. Bernátová: Příprava Bernátová před důležitými závody je dlouhodobá a náročná. Jednotlivé týdny před soutěží máme zátěžově rozděleny. Většinou to bývá nejen fyzicky, ale také psychicky velmi náročné. Podle mě celý závodní den záleží už jen na psychice. Když není vyrovnaný, i ten nejlepší sportovec pokazí vše, co natrénoval.
Choreografi e je pro laiky velkou neznámou. Kdo ji vymýšlí a jak vzniká?
Cvachová: V našem klubu si děláme sestavy sami, je nás tu asi pět choreografů. Nejlepší podle mě je, když si závodník zvládne postavit choreografi i sám, pak mu totiž všechny pohyby sednou a je to přirozené. Co se týče samotného procesu vymýšlení, jako první by měla být hudba, protože ta svým průběhem může hodně napovědět, co a kam do té sestavy zakomponovat. Nejdříve vzniká vše na papíře, je zde totiž hodně aspektů, které mají vliv na hodnocení a musí se naplánovat dopředu. Jedná se například o efektivní využití prostoru, rovnoměrné rozmístění prvků a další. Až nakonec se tedy začnou vymýšlet pohyby. Geržová: Před dvěma lety mi dělala choreografi i Judit Kovacs z Maďarska. Jinak v letošním roce jsem si choreografi i skládala já společně s trenérkou Andreou Višňovou. Jak vzniká? To je těžká otázka a sama nevím. Musíte přemýšlet a přemýšlet, než vás napadnou vhodné pohyby. Pořád zkoušíte různé kreace rukou a nohou. Jakmile vymyslím choreografi i, začnu ji dávat do hudby, aby se do ní hodila. Bernátová: Choreografi e vzniká spojením aerobních vazeb a povinných prvků. U sestavování je důležitá originalita a nápaditost. Sestavy si vymýšlíme každá sama, ale trio jsme vytvořily společně.
Aerobik je pro muže sportem atraktivních žen. Jak je to s postavou? Počítáte každé sousto?
Cvachová: Samozřejmě se snažím jíst zdravě, ale neznamená to, že bych se třeba vyhýbala sladkému nebo že bych počítala kalorie. Kdybych se pořádně nenajedla, tak nejsem schopná cvičit. Geržová: U tohohle druhu sportu je postava a váha velice důležitá, jelikož každé kilo navíc jde na výkonu hodně vidět. Neříkám, že si nedopřeji to, na co mám chuš, ale přece jenom by se měl člověk trochu hlídat, a hlavně žít zdravě. Myslím, že můžeme všechno, ale s mírou. Bernátová: Jsem jedna z těch, která si nemůže dovolit jíst cokoliv a kdykoliv. Svůj jídelníček se snažím přizpůsobit zátěži a tréninkové fázi, ve které se zrovna nacházím.
