Nevěříš? Uhoříš, hrozil Havel z Hradce

Čtyři tisíce lidí se třásly před vězením, mučením a v nejhorším případě i upálením. Soudil je totiž dominikán Havel z Kosořic. Každého dvacátého nakonec uznal vinným. Jeho krutosti nezabránil ani pokus o vraždu. Přepadení s těžkým zraněním přežil.
Na jih Čech ho poslal papež Benedikt XVII. Roku 1335 jmenoval dva nové inkvizitory. Kromě Havla to byl ještě Petr z Nečeradce, který jako člen rodu Vítkovců měl velký vliv na Oldřicha III. z Hradce. Havel pravděpodobně pocházel přímo z Jindřichova Hradce.
„Inkvizitoři byli povolaní na Jindřichohradecko hlavně kvůli tomu, aby pronásledovali valdenské,“ vysvětluje jindřichohradecká archivářka Stanislava Nováková ze Státního oblastního archivu Třeboň. Valdenští se chtěli vrátit k původním ideálům křesťanství bez kněží a prelátů. Církev je považovala za kacíře.

Bičem, uhlím, cejchem

„Několikrát jsem už zaslechla, že se upalovalo přímo na hradeckém náměstí. Je to povídačka, nemáme o tom žádné historické důkazy,“ tvrdí Nováková. Její slova potvrzuje i archeolog Vladislav Burian, který začátkem devadesátých let prováděl na dnešním náměstí Míru archeologický výzkum. „Sice jsme našli žárovou vrstvu, ale kvůli její rozloze a rovnoměrnosti ji přisuzujeme spíše požáru města z roku 1801,“ uvádí Burian.
Hon na čarodějnice měl na Jindřichohradecku podporu i u vrchnosti. Oldřich III. z Hradce totiž v té době potřeboval naplnit svoji kasu, protože kvůli výpravám ve službách Jana Lucemburského přišel o dost peněz. Inkvizitor dostal třetinu majetku kacíře, vrchnost potom zbytek. Pronásledování valdenských na svém panství přišlo šlechtici vhod.
Ze záznamů regionálního historika Františka Teplého je patrné, že odsouzené kacíře odváželi do Prahy. Tam je pak věznili. Kromě bičování a natahování na skřipec využívali trýznitelé třeba i vytahování do výše a následné spouštění a také pálení žhavým uhlím a cejchování. Nejhorší provinilce církev nejprve věznila a pak je postavila na hranici.