Levné maso, máslo i mléko mají namále. Potraviny čeká obrat, který už brzy dorazí na pulty
- Levné potraviny v posledních měsících výrazně pomáhaly držet českou inflaci při zemi a některé ceny se dostaly nezvykle nízko.
- Přebytek masa a mléka v Evropě ale postupně mizí, zatímco zemědělcům rostou náklady a do cen se začíná propisovat slabší úroda.
- Zdražování by se tak mělo naplno projevit na pultech obchodů během první poloviny příštího roku, píše businessový newsletter 11am.
Kdo nakupuje potraviny a zároveň sleduje zpravodajství, musí být docela zmaten. Kilo vepřové krkovice bez kosti z Dánska se v nejmenovaném českém řetězci dalo o víkendu koupit za necelých 80 korun a sedlák nabízel brambory na uskladnění za 13 korun kilo. Máslo nebo mléko se dají v akci pořídit za ceny, o kterých se spotřebiteli před dvěma roky ani nesnilo.
V období nebývalého sucha v naší části světa, uzavřeného Hormuzského průlivu a ničení ukrajinských a ruských exportních terminálů, odkud na světové trhy proudí třetina pšenice, zůstávaly ceny potravin v uplynulých měsících nízké a držely celkovou inflaci při zemi. Otázkou je: jak dlouho ještě?
Faktorů, jež v tomto směru dosud pomáhaly, bylo víc. Letošní celosvětová sklizeň obilovin byla navzdory suchu v řadě produkčních oblastí druhá nejlepší v dějinách lidstva – po té loňské, kdy se poprvé sklidily víc než tři miliardy tun obilí. Ukrajina a Rusko si sice vzájemnými útoky snižují schopnost exportovat svou výbornou úrodu, exportní terminály v jiných částech světa se však nezastaví: Brazílie profituje na sóji a kukuřici a Austrálie saturuje asijské trhy, které dříve ve velkém dovážely pšenici z Ukrajiny.
Po období stability však souhrnný Index cen potravin FAO, sestavovaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství – a známý také pod zkratkou FFPI –, koncem léta prudce stoupl a v srpnu 2026 dosáhl nejvyšší hodnoty od listopadu 2022. Důvodem je chaos v logistice a postupné propisování drahých hnojiv a nafty do cen komodit. Díky vysoké celosvětové sklizni je fyzická bilance dobrá, ale geopolitická rizika v Černomoří a klimatický fenomén El Niño o sobě dávají znát a výrazně omezují plynulost mezinárodního obchodu.
V Evropě byla situace v první polovině roku 2026 pro spotřebitele velmi příznivá. Potraviny fungovaly jako hlavní brzda české inflace (spolu s vládní intervencí do cen energií) a ceny vepřového, mléka a másla vyvolávaly vzpomínky na doby před několika desetiletími.
Ta levná vepřová krkovice je výsledkem geopolitiky. Zastavme se u toho na chvíli, protože příběh je fascinující. Český spotřebitel profituje z přetlaku nabídky na evropském trhu, který způsobila – hádejte třikrát – čínská cla na vepřové vyvážené hlavně ze Španělska, Dánska nebo Německa. Přetlak se musí někde realizovat a Česko dávno není v produkci vepřového soběstačné. Přebytky jiných zemí tedy končí na pultech zdejších řetězců za ceny, jimž místní chovatelé a zpracovatelé nedokážou konkurovat ani náhodou.
Druhá největší jatka největšího evropského zpracovatele, holdingu Premium Food Group, jsou ve východoněmeckém Weißenfelsu, necelých 200 kilometrů od českých hranic. Tato skupina – dříve známá jako Tönnies – za rok vyrobí přibližně 600–700 tisíc tun hotových výrobků a porcí z vepřového masa. To je zhruba trojnásobek produkce všech registrovaných jatek v Česku.
Úspory z rozsahu
Není proto divu, že se maso z Weißenfelsu běžně objevuje na pultech našich obchodů. Člověk nemusí být diplomovaným agrárním ekonomem, aby mu bylo jasné, že úspory z rozsahu jsou při těchto objemech někde úplně jinde. Chovatelé v Česku i zbytku Evropské unie navíc v reakci na nízké výkupní ceny masivně redukovali stavy prasnic, takže v budoucnu bude vepřového méně.
Levné mléko a máslo v českých supermarketech souvisí také s Čínou. Evropští vývozci dříve profitovali z čínské poptávky kvůli tamním skandálům kolem sušené mléčné dětské výživy. Pekingem uvalená cla, masivní investice do zvýšení domácí soběstačnosti a pokles čínské porodnosti hluboko pod prostou reprodukci však od té doby tento odbytový kanál opět zmenšily výrazně pod dřívější exportní objemy.
Česko produkuje mléka (na rozdíl od vepřového masa) dostatek, má skvělou užitkovost (třetí nejvyšší v Evropě) a vynikající kvalitu. Zhruba čtvrtinu ho však vyváží – většinou opět do Německa, kde jej zpracovávají tamní obří družstevní mlékárny Müller a DMK. Když nastane v Německu a zbytku Evropy přebytek, protože Čína je téměř soběstačná, výkupní ceny klesají a produkce mléka a mléčných výrobků se tlačí zpátky na český trh.
Zmíněné družstevní mlékárny navíc mimochodem pro své členy fungují jako nákladová střediska, jež pomáhají dodavatelům mléka stabilizovat byznys. Nikoli však těm českým, kteří naopak fungují jako vyrovnávací nádrž a podle toho se také mají.
Tím jsme si vysvětlili dvouciferné meziroční poklesy spotřebitelských cen u vepřového, mléka a másla. Tento dezinflační trend se však na podzim 2026 vyčerpal. Celá střední Evropa bude čelit silným domácím nákladovým tlakům, jež donutí zemědělce i zpracovatele promítnout ztráty z neúrody (v Česku nejhorší sklizeň obilí za 14 let a řepky za 21 let) do koncových cen.
Přenos cen zemědělských výrobců do těch spotřebitelských probíhá se zpožděním o čtvrt až půl roku. Očekávaný podzimní růst cen u zemědělců se tak plně projeví na pultech v prvním pololetí příštího roku. Z makroekonomického hlediska lze každopádně o vlivu cen potravin na spotřebitelské ceny říci jediné: dobře už bylo.
Miroslav Zámečník je ekonom, konzultant a publicista. Je hlavním poradcem České bankovní asociace. V minulosti byl například předsedou dozorčí rady Českých aerolinií a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Také vedl Centrum pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla a byl zástupcem České republiky ve Světové bance.
