V osmdesátých letech prožíval pohádkový příběh, který bohužel přerušily zdravotní problémy. Ale na rok 1980 nikdy nezapomene. V tomto roce získal v Moskvě vzpěrač Ota Zaremba zlatou olympijskou medaili v kategorii do 100 kg.
Jak se vám v současné době daří?
Mám tady v Horní Suché vzpěračskou školu a většinu času se starám o rodiče, kterým je přes osmdesát let, ale jsou na tom, co se týče zdraví, relativně dobře. Mě už ale tak do zpěvu není. Zlobí mě klouby. To je následek vrcholového sportu, který jsem dělal patnáct let.
Vzpomínáte hodně rád na olympiádu v roce 1980?
Určitě ano. Ale byla to obrovská dřina. No a co si budeme namlouvat, před olympiádou jsem začal brát i podpůrné látky.
Proč?
Jak už jsem řekl. Já jsem trénoval abnormálně tvrdě, ale všichni okolo mě se zlepšovali více než já. No a potom, když jsem byl na vojně, přišel za mnou trenér Drešl, že jestli chci na olympiádě něčeho dosáhnout, tak bez anabolik to nepůjde. Byla to taková doba a zvlášť v těch osmdesátých letech. A když se mě lidé po letech ptali, jestli mi nevadí, že jsem vyhrál olympiádu a bral jsem anabolika. Říkám, nevadí. Tenkrát je brali všichni.
Bylo to vaše nejšťastnější období?
Už před Moskvou jsem byl nadšený, jak se zlepšuji. A musím říct, že ze mě olympiáda udělala úplně jiného Zarembu. Když jsem letěl do Moskvy, tak mě nikdo neznal. Na zpáteční cestě už všechno bylo jinak a po návratu domů jsem měl všude dveře otevřené.
Později jste měl ale spor ohledně anabolik s trenérem Emilem Brzóskou. Můžete říct, jak to bylo?
My jsme se vždycky kvůli něčemu pohádali, ale pokaždé jsme si všechno vyříkali. Ten spor už je pryč a já na Emila nedám dopustit. Jsme v neustálém kontaktu.
Kolik členů má vaše vzpěračská škola?
Mám dvanáct svých členů a teď deset nadějných kluků z Havířova. Tam nastaly nějaké problémy a tak trénují u mě. Situace ale není jednoduchá, proto sháním nějakého sponzora. Minimum, aby jsme přežili ,je třistatisíc korun na rok, ale pokud se klukům bude dařit jako doteď, věřím, že určitě někoho seženu. Když ne, chvíli bych to mohl táhnout sám, ale dlouho bych to neudržel.
