Fashion week je v podstatě uzavřený veletrh. Sjíždí se na něj obchodníci, odborníci, novináři, ale i známé osobnosti. Skoro by se dalo namítat, že Česká republika, která je na mapě světa módy tak bezvýznamná, takovou akci nepotřebuje. Jenže ve skutečnosti je tu překvapivá řada kvalitních návrhářů. A formát „fashion weeku“ je k jejich propagaci ideální.
Českých oděvních designérů na Prague Fashion Weekend napočítáte asi padesát. Jejich úroveň se pohybuje od studentské, přes profesionální až po excelentní, věk končí na -náct i -desát. A právě proto s touto akcí spojila své jméno německá automobilka, která po celém světě podporuje módní týdny primárně propagující lokální módu. Jmenovat lze třeba New York Fashion Week.
První den = dokonalý vzorec celku
Za sebou máme tedy dva dny Prague Fashion Weekendu. Na konci nejznámější české nákupní třídy, Pařížské ulice, už stojí klasický bílý stan zastřešující molo i „čekací“ zónu. Postupně začíná chodit čím dál tím víc lidí, mezi nimiž sleduji jak ty snaživé a vystylované, kterým spíše než o módu jde o atmosféru a vlastní snímek před fotostěnou, tak i mé kolegy a známé tváře, na nichž je vidět, jak se těší na čerstvý příval nové české módy.
Ale pojďme už k „fashion“. Nultému dni, středě 18. září, se věnovat nechci. Ačkoliv se od něj akce datuje, proběhla pouze tisková konference a fádní startovací party. Zblízka se podíváme až na první přehlídkový den, čtvrtek, který ukázal přesný vzorec toho, jak budou po programové stránce vypadat dny následující. I ty totiž probíhají podle vzorce: trocha velezajímavého, trocha průměrného či usedlého, to vše okořeněno špetkou zahraničí.
Čtyřdenní maraton přehlídek zahájila ze zajímavých návrhářů namixovaná „Trend Show“. Ta dala bohužel mezi jednotlivými tvůrci prostor také kosmetickým sponzorům, kteří nudili publikum předpověďmi stále stejných trendů. Kvalitní móda dvojice slovenských designérů a hostující mladé Maďarky tak dost utrpěla.
Přes české návrhářské stálice Hana a konfekci Pietro Filipi se pak program dostal až k zahraničním značkám Tombolini a S.Oliver, které ovšem k filosofii akce nesedí, i návrhářce líbivých, avšak neoriginálních rób celebrit Dominice Sedláčkové.
Zazářil konceptualismus i nositelnost
Vrátit se ale musím ještě k zajímavým jménům prvního dne, nebo ještě lépe – jeho první půlky. Chci jmenovat například Viktorii Vittori, čerstvou absolventku VŠVU v Bratislavě, která v esteticky příjemné kolekci rozebírala myšlenku postavení ženy v dnešní společnosti. Slovenská konceptuální designérka na minimalistický oděv aplikovala prvky ze stejnokroje hospodyněk - kapsy mají tvar chňapek, kabát na krku klasické zástěrové vázání.
Zahraniční návštěvu, která přijela na Trend Show, Orsolyu Csík, už jsem viděla v Maďarsku. Na Central European Fashion Days (což je budapešťská akce s cílem vytvořit jakýsi fashion week návrhářů střední Evropy) totiž vyhrála talentovou soutěž. Její světlou kolekci inspirovala tradiční výroba peřin. Lehce se odrážela v prošívaném materiálu, silně potom v nenositelném bachratém modelu připomínajícím skutečnou duchnu.
Bez hlubokého konceptu si naopak poradila Hana Stocklassová, jejíž značka boheme staví na nadčasových a kvalitních modelech z pleteniny. Nová kolekce není výjimkou.
Škola Haute couture i pánská móda z betonu
V podstatě celý pátek poběží přehlídky designérů a značek, které neslibují o nic víc než onen průměr, usedlost či punc ciziny. Pořádně to začne vlastně až o víkendu. To bude Prague Fashion Weekend praskat ve švech, nabit talentem skupiny zajímavých domácích designérů. Jejich zařazení právě do víkendového programu je jasnou volbou. Počítá se s vyšší účastí publika – a tomu chtějí organizátoři dopřát co nejvíc.
V sobotu na Prague Fashion Weekend ukáže svoji novinku třeba Petra Ptáčková, mladá studentka prestižní univerzity v Paříži, světoběžnice (Maastricht, Berlín, New York), které si všímají zahraniční magazíny včetně hodně vybíravého italského Vogue. Nová kolekce vychází z motivu pohádky Malý princ a měla by tak, jak to u Petry obdivuji, neobvykle pracovat se zajímavou technikou či aplikacemi. V poslední řadě zAHrada to byly třeba flitry.
V neděli se pak nesmírně těším na kolekci pánské návrhářky Mirky Horké. Ta se spojila s tanečníkem a performerem Yemi A.D. a studiem Gravelli, které se specializuje na použití betonu v architektuře i designu. Právě jejich patentovaným lehkým betonem Mirka různě natírá své původně lněné šaty, které následně doplní i o betonové knoflíčky, prstýnky nebo boty.
Lidský rozměr módy
Modely řady návrhářů prezentovaných na PFW nemusíte obdivovat jen z dálky, jako diváci vedle mola. Za rohem od monstrózního bílého stanu má totiž v modernistickém Štencově domě své místo speciální „Studio“, provozované známou značkou módních trhů DesignSupermarket. Promítají se zde (každý večer kolem osmé) české módní filmy, je tu instalována výstava českých módních fotografů (upřímně radím nechodit na ni) - a prodává se tu také česká móda.
Móda z mola, která se zdá většině vzdálená, nedostupná, nenositelná nebo příliš extravagantní, může být totiž po rozbití kompletního přehlídkového looku a pověšením na ramínko prostě pěkným, avšak trochu výraznějším kouskem. Zatímco se před černou stěnou s logy partnerů fotí nazdobené hvězdičky, díky nimž se o akci i prezentovaných návrhářích dozví široký okruh čtenářů bulváru, o sto metrů dál se, pokud jste pro módu opravdu zaujati, můžete pobavit s designéry samými (a často tam najdete i mě).
Ano, móda je miliardový byznys a je nutné ji brát s rezervou. Ale taky to může být prostě a jednoduše krásná věc, na niž se můžeme s radostí dívat, vyjadřující zajímavé myšlenky, o kterých můžeme sáhodlouze diskutovat.
Autorka je módní redaktorka Iconiq.cz a pořadu Modeschau Radia Wave Českého rozhlasu
