Rychlopalná detektivka z Prahy
Hrdinou Rychlopalby je obyčejný pochůzkář, který musí vyklidit místo činu ve chvíli, kdy přijdou ostří hoši z kriminálky. Jeho pochybné postavení sice zná každý u pražské policie, to však nebrání jeho kamarádu Honzovi, aby jej požádal o pomoc s jedním závažným případem. Honzova sestra je totiž zavřená v Bohnicích v pavilonu 17, kam se uklízejí psychicky narušení vrazi. Žena podle soudu měla nejprve týrat svou dceru a posléze ji údajně zabila. Ale tělo se nikdy nenašlo.
Kopřiva z původně banálního kriminálního činu, který ve 21. století již asi nikoho nešokuje (což neznamená, že čtenáři při popisu detailů často není nevolno), rozvíjí skvělou detektivku srovnatelnou s francouzskými, britskými či americkými tituly současnosti. Stejně jako u většiny z nich i Rychlopalba je psaná ich-formou a čtenář se dostává do vnitřní krajiny hlavního hrdiny. Zde Kopřiva často pracuje se stereotypy, i když není detektiv s rozpadající se rodinou spíš archetyp? I další postavy často působí jako z televizního seriálu, přesto tu je několik úžasných jedinců, kteří se pohybují snad jen v Česku (Honzova manželka stále vzývající módu sedmdesátých let).
Jinak je ale myšlení poloamatérského detektiva zachyceno fantastickým stylem. Jazyk je velmi současný, totéž platí pro slangové výrazy a snad i argot. Potěšující je také využití nejrůznějších policejních zkratek, které by si však často zasloužily vysvětlení. Hrdina je navíc dostatečně inteligentní, takže jeho myšlenky či příměry nejsou banální. Po vzoru slavnějších kolegů z americké drsné školy kriminálky je samozřejmě dostatečně cynický a jeho ironické komentáře o mnohých pozorovaných jevech jsou opravdu zábavné. Snad je jen škoda, že párkrát se Kopřiva uchýlí k hrozivým detektivkářským klišé (vražda je spáchána pravou rukou, ale domnělý pachatel je přitom levák).
Největší devízou Rychlopalby je pak Praha. Příběh se odehrává v české metropoli, a to v té opravdové, nikoli nějaké vyfantazírované z útrob barů a kaváren. Kopřiva má Prahu přečtenou, zná její figurky, její klady, zápory, a hlavně umí pracovat s rozdíly genia loci jednotlivých čtvrtí.
Štěpán Kopřiva: Rychlopalba
Nakladatelství: Crew, 2015
Hodnocení: 80 %
