Mezinárodní tým botaniků pokročil ve výzkumu vlivu rostlinných hormonů na větvení stonků. Podrobně popsal funkci růstového hormonu, který určuje, zda boční pupeny rostliny zůstanou ve stadiu spících pupenů, nebo se probudí a vytvoří výhon, popřípadě jak silně budou výhony růst. Na výzkumu se podíleli také vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkumníci popsali vliv hormonu auxin na strukturu rostlin. Jeho tok z vrcholové části až do kořenů a jeho míra přítomnosti v rostlině tak například u zemědělských plodin ovlivňuje hojnost úrody.
„Určuje, zda rostlina své síly soustředí více do tvorby plodů nebo do produkce listové hmoty,“ shrnul Jozef Balla z Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Proudění auxinu je podle něj závislé na činnosti specifických bílkovinných buněčných přenašečů, takzvaných PIN proteinů.
Architekturu rostlin ovlivňuje navíc nedávno popsaná skupina jiných hormonů, strigolaktonů, které mají potenciál i v boji proti parazitickým plevelům. „Zatímco auxin blokuje cyklování PIN proteinů z buněčné membrány do vnitřních částí buňky, a udržuje tak funkční přenašeče, čímž podporuje svůj vlastní transport, strigolaktony tento efekt auxinu eliminují,“ uvedl Balla.
Výsledky výzkumu týmu vědců z Austrálie, Číny, Polska, Rakouska a Česka mohou mít širší dopady na zemědělství. „Nové poznatky mohou být potenciálně využity při šlechtění na určitý charakter větvení,“ míní Balla, který experimenty prováděl podobně jako Mendel na rostlinách hrachu setého. Další výzkumné týmy v projektu pracovaly s huseníčkem rolním. Poznatky publikoval časopis Nature Communications.
