Vědci odhalili další z případů, kdy zásahy člověka do krajinného rázu Austrálie vedly k přemnožení nějakého živočicha. A nebyl by to odlehlý kontinent, aby to nebyl tvor něčím nebezpečný: štír.
Australský štír, který žije převážně v tamních suchých oblastech, může dorůstat délky až dvanácti centimetrů. Vědci z LA Trobe University v Melbourne se pod vedením ekoložky Heloise Gibbsové zaměřili na sledování štíří populace v Novém Jižním Walesu. Tým odhalil, že určité lokality mají až šest stovek štířích doupat na hektar. „To je enormní množství,“ tvrdí na webu univerzity.
Populační boom členovce má prý na svědomí dramatický úbytek přirozených predátorů, hlavně hrabavých savců, jako jsou třeba bandikut či bettong. Ty z jejich přirozeného prostředí vytlačují zásahy člověka.
Gibbsová ve spolupráci s University of New South Wales a neziskovou organizací Australian Wildlife Conservancy prováděla také sérii experimentů v tamních přírodních parcích zaměřenou právě na návrat hrabavých savců do přírody. Potvrdilo se, že výskyt těchto savců snižuje štíří aktivitu a také zvyšuje růst travin a křovin.
Gibbsová nicméně varovala před unáhlenými kroky: „Návrat některých druhů savců musí proběhnout velmi obezřetně. Nemůžeme si dovolit další přemnožení, navíc ani nevíme, jak ekosystém Austrálie vypadal třeba jen před dvěma sty lety,“ uzavřela.
