Tomáš Čachotský bydlí ve Valči na Třebíčsku, do Jihlavy
z Třebíče dojíždí s kolegy z týmu Rostislavem Malenou
a Tomášem Kalábem. Každý den se střídají v řízení auta.
Co všechno za den stihnete?
Vstávám v šest, na sedmou jsem v Třebíči, v Jihlavě ve tři
čtvrtě na osm. Byli jsme na hřišti, rozcvička, skákání, pak
jsme se přesunuli na zimák, hodinu a půl na ledě, pak regenerace.
Chvilka na oběd, krátký odpočinek a další trénink.
Při přípravě v srpnu je to dvakrát denně, v úterý a ve čtvrtek
jsou zápasy.
Vzpomenete si na svůj první kontakt s ledem?
Narodil jsem se v Jihlavě, potom se ale rodiče přestěhovali
do Třebíče. Poprvé jsem stál na ledě v Jihlavě - snad
prý už někdy ve dvou letech. Jinak jsem s hokejem začínal
v Třebíči - hrál jsem tam až do deváté třídy. Pak jsem odešel
do Jihlavy, kde byla v té době extraliga, kterou jsem chtěl
hrát. Chvíli jsem tady bydlel u babičky a u dědy a už jsem v
Dukle zůstal.
Kvůli hokeji jste skončil obchodní akademii už ve
třetím ročníku, nemrzí vás to?
Školu hotovou nemám, to byla chyba. Ráno jsem chodil
na trénink s áčkem, pak oběd, odpoledne trénink s juniory, to
se nedalo zvládnout.
Musel jste se rozhodovat - škola nebo hokej?
U mě hokej vždycky vedl. Ale teď mě určitě mrzí, že jsem
to nedodělal, určitě bych totéž mladým klukům nedoporučoval.
Novou smlouvu s Duklou jste podepsal na pět let, to je
dlouhá doba, neděsí vás?
Neděsí, jinak bych ji nepodepsal. Doufám, že si tady zahraju
extraligu, snad Jihlava půjde nahoru.
Jak hodnotíte nynější kádr Dukly?
Přišel Aleš Padělek, Michal Jeslínek, kvalitní útočníci. Na
zkoušku další hráči… Na papíře je mančaft silný, ale musíme
bojovat o každý bod. Na playoff rozhodně máme.
Jak jste si získal přízeň diváků?
Nevím… Těší mě, že mě mají rádi. Snad pro přístup, bojovnost.
Nikdy nevzdávám žádný puk.
