Výročí týdne: Před 52 lety se upálil Jan Palach, letošní pieta je kvůli koronaviru komorní

Lidé položili květiny 16. ledna 2021 u památníku Jana Palacha před budovou Národního muzea v Praze

Lidé položili květiny 16. ledna 2021 u památníku Jana Palacha před budovou Národního muzea v Praze Zdroj: ČTK

Předseda Senátu Miloš Vystrčil 16. ledna 2021 pokládá květinu u památníku Jana Palacha před budovou Národního muzea v Praze
Zleva předseda Senátu Miloš Vystrčil, místopředseda Senátu Jiří Růžička, senátorka Miroslava Němcová, místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer a ředitel Národního muzea Michal Lukeš 16. ledna 2021 položili květiny u památníku Jana Palacha před budovou Národního muzea v Praze.
Pamětní busta Jana Palacha vytvořená z jeho posmrtné masky na náměstí Jana Palacha v Praze
Rodný dům Jana Palacha ve Smetanově ulici ve Všetatech
Pohřeb Jana Palacha, který se v roce 1969 upálil na protest sovětské okupaci
9
Fotogalerie

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zapálil se 16. ledna v horní části Václavského náměstí v Praze. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel. Svým činem chtěl vyburcovat lidi z letargie, do níž společnost upadala po  okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Výročí Palachova protestu si připomenuli senátoři i zástupci Všetat, kde Palach žil. Starosta Všetat Robert Sokol a místostarosta Luboš Klobása (oba Náš městys) v sobotu ráno uctili památku Jana Palacha. U památníku v jeho rodném domě ve Smetanově ulici zapálili svíčku a položili věnec.

Pietní akt se letos kvůli pandemii koronaviru nekonal. „Já si myslím, že jsme to rozumně vyhodnotili a vzhledem k situaci v místě, kdy nám opravdu nakažení přibývají, tak jsem rád, že tady není nic hromadného, že si to připomeneme v tomto komorním duchu,“ řekl Sokol.

Starosta s místostarostou byli dnes první, kdo u Palachova památníku zapálili svíčku. Oba se následně přesunuli na místní hřbitov, kde je hrob rodiny Palachových a kde dříve ležely Palachovy ostatky, které nyní spočívají na Olšanských hřbitovech. Na hrobě zapálili další svíčku, i zde byla jejich svíčka jediná.

Na Palachův čin vzpomínali rovněž senátoři. Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila bezprecedentní čin studenta Jana Palacha. Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Další květiny senátoři položili u Palachova památníku poblíž druhé budovy muzea, dřívějšího Federálního shromáždění. Na vysokém stožáru tam loni 17. listopadu byla odhalena plastika Plamen.

„Pro sebe si jen říkám, jak to asi muselo vypadat v té době, když byli mladí lidé, kteří byli tak zoufalí, že dokonce sami sebe zapálili, aby jiné upozornili na to, že se děje něco, co není správné. Je to pro mě memento, které nosím v sobě, a jsem vděčný za to, že můžeme žít v době, která je dnes podstatně jiná, než tomu bylo tehdy,“ uvedl Vystrčil. Piety se zúčastnil s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou, místopředsedou Jiřím Oberfalzerem a senátorkou Miroslavou Němcovou.

„Jestli je něco málo, nebo není - to je vždycky na nás, na to, jak si dokážeme události, které předcházely tomu, než jsme získali svobodu, připomínat,“ řekl Vystrčil na dotazy novinářů, proč je delegace Senátu jediná z ústavních činitelů, která si Palachův čin dnes připomíná.

Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění již čtyři desítky let. O objektu v těsné blízkosti pražské magistrály přitom donedávna jen málokdo věděl.

Při dostavbě budovy Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa upálení autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo a osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara.

Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.

Před několika lety byla také na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.

Národní muzeum předloni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha.