Říká se v Česku „vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem“. Platí to i o nápadu na zavedení „vlastních finančních zdrojů“, s nímž znovu přichází Evropská komise. S ubezpečením, že nejde o federalistickou dávku. Logiku to má: rozpočet unijní exekutivy stojí na odvodech z členských států. Proč si tedy nepomoci zátahem na banky, viníky finanční krize?
Potíž je v detailu. Předně se neví, zda má jít o daň z operací, či z bankovní činnosti. Právě o toto vymezení svedla komise loni na podzim tuhý vnitřní boj. Vyhrála verze dvě, je pohodlnější. Když se dnes tedy opět mluví o zkasírování transakcí, je to návrat na začátek?
Za druhé, i kdyby se nový „vlastní zdroj“ zase dostal do debaty, je tu Evropský parlament. Ten shodil v prosinci tuto formu výdělku ze stolu. Oplátkou za odvrácení rozpočtového provizoria a za silnější slovo k finančnímu plánu na příští léta, kdy chce Brusel banky ždímat. Bude zajímavé sledovat, co udělá tentokrát.
