Německá ekonomika je podinvestovaná, dusí český průmysl. Jak z toho ven?
Německá ekonomika byla pro tu českou jakožto hlavní obchodní partner vždy klíčová. V minulosti růst tamního průmyslu, především toho automobilového, výrazně táhl i ten domácí. V posledním období však výkonnost německého průmyslu vázne.
Hovoří se o silné podinvestovanosti tamní ekonomiky, která se pak odráží v klesající konkurenceschopnosti německého průmyslu. Ten zase doplácí na drahé energie, přechod k zelenějším zdrojům i na konkurenci ze strany Číny.
Není tedy divu, že jeho produkce je více než 10 procent za svou předpandemickou úrovní. Zároveň je ale nutno dodat, že z pohledu hrubé přidané hodnoty je „pouze“ tři procenta pod touto úrovní, což naznačuje, že přechází k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou.
I tak ale pro to, zda se německému průmyslu a ekonomice jako celku podaří vymanit ze stávajících strukturálních problémů a znovu nastartovat udržitelný hospodářský růst, bude klíčové, jak se postaví k problematice dluhové brzdy. Ta omezuje roční strukturální rozpočtové schodky na 0,35 procenta HDP a od roku 2020 navíc zavazuje regionální vlády k vyrovnaným rozpočtům. To Německu výrazně svazuje ruce, pokud jde o investiční výdaje, které ale nutně potřebuje.
Ke změnám v případě dluhové brzdy je třeba dvou třetin hlasů v německém parlamentu. Zásadní tedy bude výsledek nadcházejících voleb, jejichž termín byl stanoven na 23. února.
Podle stávajících průzkumů by měla volby vyhrát konzervativní unie CDU/CSU se zhruba 30 procenty hlasů, následovaná pravicově populistickou, až krajně pravicovou AfD s 22 procenty, za ní by skončila SPD s 15 procenty, strana Zelených by získala 12 procent. Nová levicově populistická strana BSW a strana FDP se pohybují kolem pětiprocentní hranice, v mnoha průzkumech pod ní. Jako nejpravděpodobnější se tedy po volbách jeví koalice CDU/CSU, SPD a případně Zelených.
VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler ve FLOW
Jak na dluhovou brzdu
V otázkách dluhové brzdy jsou Zelení a SPD jednotní. Chtějí změnu. CDU/CSU je v tomto zatím proti. Nicméně vzhledem k tomu, že plánuje rozsáhlé daňové škrty, u nichž není jasné, z čeho by byly financovány (dvě procenta HDP, 80 miliard eur ročně), bude muset i ona nakonec svůj postoj zřejmě přehodnotit.
K uvolnění pravidel ji bude tlačit i budoucí značná potřeba vojenských výdajů ve výši zhruba 40 miliard eur ročně (jedno procento HDP) a výdajů v oblasti infrastruktury (podle našeho odhadu 20 miliard eur ročně). Ke změně pravidel tak podle našeho názoru v Komerční bance nakonec dojde, jednání však mohou být zdlouhavá a protáhnout se až do roku 2026. Německou ekonomiku tedy čeká dlouhá a složitá cesta, a tudíž té české v nadcházejících měsících ne-li letech příliš oporou nebude.
GALERIE: Podívejte se na nejprodávanější vozy v Německu
