Jako když střelí do hejna hus. Rezignace předsedkyně CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové, nepopulární AKK, kterou si před čtrnácti měsíci vybrala kancléřka Angela Merkelová jako svou pokračovatelku, rozpoutala souboj o nástupnictví. Nejvíce se o ně hlásí Friedrich Merz (64), který kdysi prohrál s Merkelovou a na čas se stáhl z politické scény. Před rokem se vrátil. Cítil šanci, která teď přichází.
Merz už pár dní před odstoupením AKK útočil na politiku kancléřky a volal po změně. Zřejmě věděl, jak dopadne krize v Durynsku, kde AKK neuhlídala stranické kolegy, kteří při hlasování o předsedovi durynské vlády spolupracovali s antimigrační AfD. Teď Merz vyrazil do přímého boje.
Je to konzervativec ze staré školy, má blízko k finančním korporacím, pro které také pracoval. Je charismatický a výmluvný a má také silnou podporu konzervativního křídla CDU, jak ukázala poslední volba předsedy, kterou s AKK těsně prohrál. Má proti němu vůbec někdo šanci?
Jeden kandidát by tu byl: Jens Spahn (39), ministr zdravotnictví. Úplně jiná generace, jiný styl. Ve veřejné debatě nebývá moc slyšet, věnuje se své zdravotnické agendě a jeho ministerská práce je velmi ceněna. CDU vidí jako stranu jasných hodnot, ale otevřenou novým trendům ve společnosti. Spahn je v modernizaci konzervatismu někde mezi Cameronem a Kurzem. Je svůj, má i přirozené charisma, ovšem kdo ho ve srovnání s odměřenou kancléřkou nemá?
Ve hře je i Armin Laschet, šéf vlády v Severním Porýní-Vestfálsku. Spahn a Merz mají ale náskok. CDU bude volit mezi minulostí (Merz) a budoucností (Spahn). Vybrat opět umírněný střed (Laschet) by znamenalo zůstat stát na místě. Ostatně AKK přesně taková byla. A jak dopadla.
