Trump jen blufuje, ale jeho obchodní hrozby fungují. Pro Evropu budou dopady děsivé
Americký investor Scott Bessent, nominovaný na post příštího ministra financí, nabízí překvapivý pohled na Donalda Trumpa. Ve finále podle něj bude zastáncem volného obchodu a hrozby cel a sankcí mu slouží k tomu, aby situaci eskaloval a následně zklidnil. Výsledkem by tak mělo být méně obchodních bariér ve světě.
Zatím se zdá, že Trump už jen svými hrozbami skutečně dokáže dosáhnout kýžených výsledků. Jenže, aby byly hrozby dál účinné, bude je občas třeba opravdu naplnit. A nastupující americký prezident nejspíš také bude chtít díky nově zaváděným clům vybrat peníze, které mohou rozpočtu chybět vzhledem k plánům snižovat daně.
Hrozby navíc mají vedlejší efekt – partneři i rivalové Ameriky jim často se skřípěním zubů ustoupí, ale jejich důvěra ve Spojené státy se tím neposílí. Spíše je povzbudí k tomu, aby se snažili být na USA v dlouhodobém horizontu co nejméně závislí.
Trump má nabito
Donald Trump v posledních měsících hrozil zvýšenými cly nejenom největšímu geopolitickému rivalovi, tedy Číně, ale také Evropské unii, protože z USA „málo dováží“, skupině významných mimoevropských ekonomik BRICS, pokud budou vytvářet měnovou alternativu americkému dolaru, nebo Mexiku i Kanadě, jestliže na hranicích nezakročí proti migraci a pašování drog.
Reakce mohla nastupujícího vládce Bílého domu docela potěšit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o potřebě navýšit import zkapalněného plynu LNG z Ameriky do EU. Indové a Jihoafričané přispěchali s ujištěním, že žádnou alternativní měnu k dolaru neplánují. Kanadský premiér Justin Trudeau se vydal uhlazovat vztahy do Trumpovy floridské rezidence Mar-a-Lago a mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová připustila rozvoj spolupráce s USA na posilování hraničních kontrol.
Prezident Trump má nyní bezpochyby pocit, že ekonomická převaha Ameriky mu pomůže k efektivní politice z pozice síly. A mnoho svých příznivců dokáže přesvědčit, že v době velkého geopolitického napětí je dobré mít v čele Spojených států někoho, kdo si nebere servítky. Nota bene, když se nakonec podaří dosáhnout zjevně dobrých věcí, jako je uvolnění obchodních bariér v jiných zemích, omezení ilegální migrace nebo pašování drog.
Co když to přežene?
Trumpovi ale vážně hrozí, že to se svými hrozbami přežene. Evropané sice nejspíš zvýší import amerického plynu, budou však aktivně hledat různé alternativy. Vzhledem k pověsti amerického prezidenta jako zcela nepředvídatelného politika je těžké si představit vedení jiné země, které nebude uvažovat o větší diverzifikaci exportu i importu.
Různorodá skupina zemí BRICS od Číny po Etiopii se nemusí shodnout na vytváření klasické vlastní měny, ale určitě bude usilovat o „dedolarizaci“ – obchodování v národních nebo digitálních měnách. I zmiňovaní Indové se budou snažit dál obchodovat se zeměmi, které jsou „pod americkými sankcemi“, jako Rusko, a zároveň se vyhnout postihům ze strany Washingtonu.
GALERIE:Prezident USA Donald Trump
Z hlediska už dnes vyhroceného soupeření globálních velmocí bude klíčové, jak se s americkou politikou vypořádá Čína. Omezení exportu špičkových technologií z USA i dalších zemí, které Američané přesvědčí, do Říše středu, může být pro Peking bolestné. Zároveň ale Číňany povzbudí k většímu úsilí o technologický pokrok, a jak ukazují příklady z automobilového průmyslu nebo obnovitelných zdrojů energie, mají v tomto ohledu dobře nakročeno. V oboru umělé inteligence má Čína pověst světové dvojky za USA, a ani v polovodičových čipech není bez šance. Skutečné důsledky amerických restrikcí, v nichž se ale Donald Trump už jako bývalý prezident příliš nelišil od Joea Bidena, zůstávají velkým otazníkem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
