Varšava sází na zbrojení z unijních peněz, Praha podle kritiků promarňuje šanci

Zatímco česká vláda si kvůli snižování výdajů za obranu vysloužila ostrou kritiku amerického velvyslance, Polsko naopak zbrojí jako o závod. Chce si ukrojit největší kus koláče z evropského obranného programu SAFE a upevnit tak východní křídlo NATO. Plán Varšavy však komplikuje prezident Karol Nawrocki a jemu blízký národně-konzervativní tábor v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS), kteří se k čerpání unijních peněz na obranu stavějí odmítavě.

Varšava, jež mezi členskými státy NATO dává v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na obranu nejvíc – asi pět procent –, požádala už minulý rok Evropskou unii o 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Peníze má Polsko získat pomocí unijního finančního nástroje Security Action for Europe (SAFE). Ten členským zemím nabízí zvýhodněné dlouhodobé úvěry na investice do obranných projektů do celkové výše 150 miliard eur. Poláci chtějí tyto prostředky využít například na vybudování prvního evropského protidronového štítu San. 

To ostře kontrastuje s přístupem Babišovy vlády, která naopak obranné výdaje na tento rok seškrtala o 21 miliard korun, za což ji tento měsíc opakovaně pokáral velvyslanec USA v České republice Nicholas Merrick.

Byl to přitom právě Andrej Babiš, kdo předchozí vládu Petra Fialy kritizoval za to, že si v rámci SAFE neřekla o víc peněz. Škrty vláda obhajuje údajným katastrofálním stavem veřejných financí, ačkoli se Česko řadí mezi unijní státy s nejnižší mírou zadlužení. Naopak Polsko – země se znatelně vyšší mírou zadluženosti – se nebojí do své obrany investovat řádově vyšší částky.

Rusko se jen v loňském roce pokusilo na území EU o řadu sabotáží a několikrát svými stíhačkami a drony narušilo vzdušný prostor členských států NATO. Evropští politici zároveň po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zjistili, že už nemohou automaticky počítat s bezpečnostními zárukami USA a budou se muset o svou obranu více starat sami.

Washington se už minulý rok střetl například se Španělskem, jež odmítlo závazek vydávat na obranu až pět procent HDP vyplývající ze summitu NATO z loňského června.  

Bezpečnostní hrozba z východu je přitom čím dál reálnější. Německý ministr obrany Boris Pistorius loni v listopadu varoval, že by Rusko mohlo být schopno Evropu napadnout už kolem roku 2028 nebo 2029.

Podle prosincového prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho by Moskva mohla na možný konflikt být připravena do příštích pěti let. Už dnes Rusko výrazně posiluje své pozice u východního křídla NATO, kdy třeba podél finské hranice buduje nová kasárna, palebné pozice pro dělostřelectvo a další zařízení.    

Promarněná příležitost

Na současnou českou vládu však nic z toho neučinilo velký dojem. Postoj Babišova kabinetu se příliš nezměnil od loňské předvolební rétoriky, kdy předáci nynějších koaličních stran odmítali navyšování obranných rozpočtů nad dvě procenta.

Místo toho chce vláda dávat víc peněz do důchodového systému, zdravotnictví a na dotované energie. Česká armáda je přitom po letech podfinancování v žalostném stavu. Chybějí nám nejen vojáci, kterých je dnes pouze bezmála 24 tisíc, ale i moderní zbraně nebo munice.  

Minulý týden prošel sněmovnou rozpočet, jenž počítá s obrannými výdaji odpovídajícími 1,7 procenta HDP. Pro srovnání, návrh rozpočtu na rok 2026 z pera Fialovy vlády počítal s výdaji na obranu ve výši 2,35 procenta HDP.

Babišovy obranné škrty se mohou dostat do střetu se zákonem o financování obrany České republiky z roku 2023, podle něhož musí být každý rok ve státním rozpočtu na obranu vyčleněny výdaje v minimální výši dvou procent HDP podle staršího závazku států NATO z roku 2014. 

Čeští zbrojaři mezitím volají po tom, aby vláda chybějící peníze na obranu kompenzovala evropskými zdroji. Sem by mohla spadat chystaná finanční podpora od Evropské investiční banky a Fondu konkurenceschopnosti, který by měl počítat až se 130 miliardami eur pro evropské armády a zbrojovky.

Zástupci českého zbrojního průmyslu nechtějí, aby Babišův kabinet příležitost promarnil tak, jako to podle nich učinila Fialova vláda. Ta rozhodla, že se dvě miliardy eur z Bruselu využijí na nákup německých tanků Leopard 2A8 (jež se měly původně financovat ze státního rozpočtu), vozidel Tatra T-815 a na dostavbu části dálnice D11. 

Nedostatečné využívání potenciálu evropských peněz je ostatně problém, na který delší dobu upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To se dá ilustrovat na příkladu evropských investic do infrastruktury, kde by Praha mohla Varšavě rychlou výstavbu dálnic závidět.

Podle zprávy NKÚ o čerpání evropských peněz v roce 2024 využívala Česká republika v této oblasti na obyvatele pouze 72 procent objemu evropských prostředků ve srovnání s Polskem.

Babiš po prosincovém jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou novinářům sdělil, že chce v rámci programu SAFE dodatečně požádat o navýšení dohodnutých dvou miliard eur, které by podle serveru Euronews brzy Česku mohla schválit komise.

To ovšem nemusí znamenat, že by jeho vláda tyto prostředky na obranu využila. Jak zjistil Český rozhlas z interního dokumentu ministerstva obrany, Babišův kabinet se nakonec rozhodl na nákup leopardů vyčlenit téměř o polovinu méně z původní zhruba 1,5 miliardy eur a prostředky místo toho směrovat do dostavby dálnice D11. 

Navyšování obranných výdajů se v Česku netěší popularitě mezi voliči. Podle červnového šetření společnosti STEM by jen 17 procent dotázaných souhlasilo s navyšováním obranných výdajů ke třem procentům HDP a navýšení na pět procent by podpořilo pouhých osm procent respondentů.

Podle analytiků STEM považují Češi za hlavní hrozby spíš terorismus, islámský fundamentalismus a nelegální migraci. Odmítavý postoj Čechů k vyšším obranným výdajům potvrdil i březnový průzkum agentury STEM/MARK, a to navzdory obavám dvou třetin dotázaných z třetí světové války. 

Potížista Nawrocki

Poláci vidí nutnost investic do obrany jinak. Podle průzkumu společnosti FGS pro deník Politico z listopadu si navýšení obranných výdajů přálo 82 procent obyvatel Polska, ale jen 51 procent Čechů. Polský postoj k obraně je podle think-tanku Wilson Center dán zejména historickým traumatem s různými okupanty včetně Sovětů v roce 1939, kteří zmasakrovali polské elity v Katyni. Významnou roli hraje rovněž hranice Polska s Ruskem a Běloruskem.

Varšava své ozbrojené síly systematicky modernizuje už od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy parlament přijal zákon o obraně vlasti, který stanovil minimální výdaje na obranu ve výši tří procent HDP. V souvislosti s tím byl vytvořen mimo státní rozpočet stojící Podpůrný fond pro ozbrojené síly (FWSZ), jenž podle serveru Poland Insight dnes pokrývá přes 20 procent celkových výdajů na obranu. Mezi nedávné významné akvizice polské armády patří například 360 jihokorejských tanků K2/K2PL nebo 250 amerických tanků Abrams, 290 jihokorejských raketometů HOMAR-K nebo 32 amerických stíhaček F-35A.

Vláda premiéra Donalda Tuska plánovala použít zapůjčené prostředky z fondu SAFE nejen na čistě obranné účely, ale také třeba na posílení pohraniční stráže či zlepšení dopravní infrastruktury. Podle náměstka ministra obrany Cezary Tomczyka mělo 89 procent peněz ze SAFE putovat k polským firmám. 

Euroskeptik Nawrocki však využití programu SAFE blokuje. Podle polského prezidenta by země za tuto „masivní zahraniční půjčku“ zaplatila úroky odpovídající výši půjčky samotné, a Brusel by navíc mohl příliš mluvit do polských veřejných zakázek.

Místo toho Nawrocki spolu s guvernérem polské centrální banky a spojencem strany PiS Adamem Glapińským navrhl, aby se obranné výdaje financovaly prodejem zlata ze státních rezerv, a minulý čtvrtek vetoval zákon stanovující, jak se mají půjčené peníze SAFE utratit. Vládní koalici, jejíž někteří členové prezidenta obviňují z vlastizrady, ale chybí dostatek poslanců na přehlasování prezidentského veta. 

Polsko má sice stále záruku, že peníze ze SAFE dostane, nicméně pravidla pro jejich využívání budou podle Politica méně flexibilní, než kdyby prošel Nawrockým vetovaný zákon. Politoložka Anna Sewierská citovaná serverem Onet se domnívá, že prezidentovým cílem může být hlavně oslabení vládního bloku před volbami v příštím roce. Největší opoziční strana PiS totiž zatím za vládním blokem podle Politica zaostává o deset procent.

Nawrockého veto teď podle Bloombergu může způsobit zpoždění ve financování řady důležitých projektů jako například právě antidronového štítu San. Systém budovaný polsko-norským konsorciem, které tvoří polská státem kontrolovaná zbrojařská skupina PGZ, norská zbrojní společnost Kongsberg a polský výrobce radarů Advanced Protection Systems (APS), má přitom být v Evropě nejmodernější svého druhu.