Ve stínu Trumpovy moci. Trhem hýbou až příliš dobře načasované sázky, zatímco regulátoři slábnou

Náhlá rezignace ve vysokých patrech americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) ukazuje, že se regulace finančních trhů v největší ekonomice světa ocitá na rozcestí. Úřad, který dohlíží na dodržování pravidel na kapitálovém trhu, možná začíná přivírat oči nad podezřelými případy, v nichž by mohli figurovat lidé z blízkosti prezidenta Donalda Trumpa.

Minulý týden přinesla agentura Reuters zprávu, že v SEC rezignovala ředitelka sekce pro vymáhání práva Margaret Ryanová. Ta byla ve funkci teprve šest měsíců. Podle neoficiálních zdrojů Reuters za jejím odchodem stály neshody s vedením včetně šéfa SEC Paula Atkinse, který patří mezi Trumpovy klíčové spojence. Ryanová údajně prosazovala agresivnější postup při stíhání podvodů nebo pochybení, a to i v případech zasahujících do okolí prezidenta. 

S ohledem na tento vývoj je pikantní například pondělní dění na trhu s ropou. Deník Financial Times informoval o neobvyklých obchodech s futures, tedy kontrakty s vypořádáním v budoucnosti. Neznámí obchodníci s ropou prostřednictvím těchto kontraktů vsadili 580 milionů dolarů (12,3 miliardy korun) na pokles ceny. A učinili tak asi jen čtvrt hodiny před tím, než Donald Trump prohlásil, že v posledních dnech proběhla jednání s Íránem o ukončení války. Trumpovo prohlášení poslalo ceny ropy prudce dolů a ti, kdo vsadili na pokles, vydělali. Na transakci je také neobvyklé, že k ní došlo před otevřením burzy, kdy bývá aktivita tradičně velmi slabá.

Událost popsaná Financial Times může vykazovat znaky jednak takzvaného insider tradingu – tedy investování na základě interních, neveřejných informací –, jednak též manipulace s trhem – tedy situace, kdy někdo svými kroky či výroky záměrně pohne cenami a pak z tohoto pohybu profituje. V obou případech jde o nelegální a rovněž silně negativní jevy, které podrývají důvěru investorů ve finanční trh. 

Prokazování, že k takovému nekalému jednání dochází, je extrémně náročné a spadá hlavně do kompetence SEC. Navíc je hranice mezi legálním a nelegálním v těchto případech často velmi tenká. 

V sevření moci

Šéf Bílého domu se podle řady odborníků snaží maximalizovat svůj vliv na ekonomický chod země, vytváří tlak na finanční instituce a prosazuje do jejich vedení své lidi. Kromě SEC se to týká i Federální obchodní komise (FTC) nebo centrální banky Fed. V posledním případě například administrativa rozjela hru s trestním stíháním současného šéfa Jeroma Powella. Také se pokusila odvolat z vedení centrální bankéřku Lisu Cookovou kvůli jejím údajným podvodům při žádosti o hypotéku. 

Nezávislost institucí, jako je Fed nebo SEC, je ale důležitá pro správné fungování celého amerického finančního systému, jenž byl dosud kotvou světové ekonomiky. Investoři totiž potřebují předvídatelnost a trhy by se měly ideálně řídit nestrannými a za všech okolností platnými pravidly.

Pokud by Fed či SEC byly pod rostoucím vlivem prezidenta, mohlo by to odradit investory od amerických aktiv, například vládních dluhopisů. Výprodeje těchto vládních papírů by americké vládě zdražily výpůjční náklady. 

Už se to projevilo například loni v dubnu, kdy Donald Trump prohlásil, že zkoumá právní možnosti, jak Powella odvolat. Vládní bondy tehdy investoři v panice prodávali a například výnos desetiletého papíru tehdy vystřelil nad 4,4 procenta – tedy na podobnou úroveň jako nyní, kdy se investoři obávají, že válka v Íránu způsobí inflaci. Právě růst výnosů donutil nakonec Trumpa otočit a ujistit trhy, že Powella neodvolá.

Všechny prezidentovy kauzy

Sám prezident a jeho blízké okolí organizuje rozsáhlé podnikání, které umožňuje hlavně Trumpova prezidentská funkce.

Časopis The New Yorker například loni odhadl, že Trump a jeho rodina si za první půlrok po návratu do Bílého domu přišli díky soukromým projektům napojeným na prezidentskou funkci na 3,4 miliardy dolarů.

Analýza Financial Times z loňského podzimu vyčíslila zisk Trumpovy rodiny jen z aktivit v oblasti kryptoměn a blockchainu na jednu miliardu dolarů. Z odpůrce kryptoměn, kterým byl prezident během svého prvního mandátu, se stal jejich zapřisáhlým zastáncem a zasadil se o méně přísnou regulaci. To hraje do karet firmě World Liberty Financial, za níž stojí jeho synové.

V řadě případů se Trump a lidé v jeho okolí stali aktéry kauz, které vyvolaly dojem střetu zájmů a tržních manipulací.

Už v samotném začátku druhého funkčního období založili lidé napojení na prezidenta virtuální mince $TRUMP a $MELANIA. Tyto digitální měny si ve velkém kupovali jak fanoušci šéfa Bílého domu, tak i drobní spekulanti, kteří na nich chtěli vydělat, a jejich cena poskočila prudce vzhůru. Prezident poté své mince prodal, díky čemuž mohl podle odhadů Financial Times vydělat stovky milionů dolarů.

Případ podobný nedávnému dění s ropou, kdy prozíraví obchodníci nakupovali těsně před některým z Trumpových překvapivých a zásadních rozhodnutí, se v minulosti už odehrál. Například agentura Reuters loni v dubnu informovala, že někteří aktéři na trhu měli šťastnou ruku a nakoupili opce na akcie jen pár minut před tím, než prezident ohlásil odklad platnosti cel. Hlavní americký akciový index tehdy v jediném dni posílil o 9,5 procenta, což byl největší pohyb od pandemie koronaviru v roce 2020. 

Opce představují právo koupit aktivum za předem stanovenou cenu v budoucnosti. Jde o spekulativní nástroj, který zvyšuje možnost výnosu. V dubnovém případě nakoupil kdosi opce na akcie v hodnotě 2,1 milionu dolarů a cena pak vyskočila během několika hodin na 21 milionů dolarů. Jakoukoli souvislost transakce s lidmi z Trumpova okolí se však nepodařilo prokázat.

V souvislosti s vypuknutím války v Íránu zase vyšly najevo velmi dobře načasované sázky na predikční platformě Polymarket. Neznámý sázkař vsadil pouze pár hodin před zahájením útoku, že ajatolláh Chameneí už koncem března nebude v čele země. V tu dobu šlo o poměrně nepravděpodobnou variantu a uživatel Polymarketu si tak přišel na šestinásobek vsazené částky.