Zdaňme majetek bohatých, volají po "spravedlnosti" politické strany
Pamatuje si ještě někdo na zákon o prokazování původu majetku? Že ne? Tak se, děti, hezky posaďte a něco si o tomto zbytečném pokusu, jak vytáhnout do státní kasy nějaké ty mergle a nakrmit strašidlo protikorupční revoluce, povíme.
Zákon byl hitem minulého volebního období, tlačila na něj hlavně ČSSD a hnutí ANO. Nakonec se jim ho podařilo schválit a zákon vstoupil v platnost 1. prosince 2016. Měl fungovat tak, že si daňová správa vytipuje nějakou tu velkou rybu, kterou se nepodařilo zachytit do sítí trestního řízení, vyzve ji k prokázání nárůstu majetku o víc než pět milionů korun, daň se jí doměří a navýší až o stoprocentní penále, státní kasa si pomůže a lid bude rád. Pak se stalo přesně toto: skoro nic.
Ještě v roce 2019, kdy zákon někoho alespoň trochu zajímal, se psalo o desítkách případů, které berní úředníci prověřovali, a o jednom, který dotáhli do konce a doměřili daň ve výši 325 tisíc korun. Pak už to nejspíš přestalo bavit i daňovou správu. Zákon o prokazování původu majetku skončil podobně jako třeba EET: byl zajímavý, dokud se o něj vedla politická hra, praxe byla tristní.
Na prokazování původu majetku jsme si teď vzpomněli, když se v předvolební kampani začínají zleva ozývat výkřiky na zdanění bohatých, tentokrát už zcela nezakryté. Boje, které se mezi konzervativními a řekněme daňově kreativními politiky vedly mezi roky 2014 a 2016, se totiž týkaly i plošného zdanění majetku. Alespoň v ideologické rovině a na obranu zmíněného zákona o prokazování původu majetku i trochu nespravedlivě. Nikdy nebyl míněn jako plošné zdanění „boháčů“, i když v rukou a ústech některých politiků tak mohl vinou jejich neobratnosti a ideologického zápalu působit. Vždy bylo podmínkou dodanění deliktní jednání, tedy neodvedení daně.
Nebyl ani retroaktivní, protože využíval až desetileté zpětné lhůty, která je v daňových věcech běžná. A neplatila u něj ani námitka přenesení důkazního břemene na poplatníka, protože i to v daňovém řízení platí. To, že zákon neumí nebo nechce daňová správa využívat, je druhá věc.
Socialisté a komunisté teď jdou na „boháče“ natvrdo. Komunisté slibují „Pomoc potřebným, zdanit bohaté!“, dokonce si to heslo dali jako jeden z taháků kampaně na plakáty. A o zdanění multimilionářů nebo majitelů více bytů sní i odvázaný dobrman sociální demokracie, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Samozřejmě chceme majetkové daně,“ nenechala nikoho na pochybách v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Kolik je „multi“? Má to být například dědická daň z majetku nad 50 milionů korun, abychom si udělali představu. Byty mají sloužit k bydlení, ne k investicím – zdanit taky. Volební kampaň samozřejmě snese všechno, komunisté i sociální demokracie hrají o všechno a ve svém zoufalství zkoušejí zoufalé věci.
Když se politici hádali o zákon o prokazování původu majetku, bylo plošné zdanění bohatých strašákem, který se nad záměrem jenom vznášel. Teď byla červená linie dosažena. Vládní politici nijak neskrývají, že se v zájmu svých cílů hodlají dotknout již zdaněných majetků, jejichž držitelé se provinili jen jedním: přišli k penězům. Zatím to veřejnost nechává v klidu.
