Co uděláte, když se vám podaří s odřenýma ušima uniknout zničující měnové krizi? Přece začnete pracovat na další! Ale humor stranou, kdo trochu sleduje dění v Turecku, rychle zjistí, že tato země má opravdu našlápnuto k tomu, aby její měna ztratila důvěru.
Loňské roztáčení inflace a dramatický propad liry země zvládla díky jejímu razantně zvýšenému úročení. Platí za to propadem ekonomiky, který by však byl stále snesitelnou cenou. Koncem dubna ovšem centrální banka řekla, že úrokové sazby už dál zvyšovat nechce a tím liře nově podrazila nohy.
Změnit názor a začít měnu znovu podporovat nebude lehké – autoritativní prezident Erdogan zastává extrémní ekonomické názory a umí je prosazovat. A lehké nebude ani bránit liru devizovými rezervami. To se už děje, rezervy docházejí a měna přesto slábne. Navíc se ukazuje, že kvůli nestandardním operacím je rezerv ještě méně, než se zdálo.
K tomu přičtěme velké dolarové zadlužení Turecka, na které už zásoby cizích měn dávno a zdaleka nestačí. S každým oslabením liry navíc tyto dluhy ještě bobtnají. A aby toho nebylo málo, prezident pracuje na další demontáži demokracie a vzdalování standardním trhům. Když všechno sečteme, je toho dost na to, abyste nyní určitě neměli mít majetek v tureckých lirách.
