Tomáš Petříček se stal šéfem české diplomacie. Prý díky předsedovi ČSSD Hamáčkovi, který navrhl jiného než původního kandidáta. A díky premiérovi Babišovi, který doporučil původnímu kandidátovi, aby se jako europoslanec vrátil do Bruselu.
Tak pravil Miloš Zeman. V raritní jmenovací řeči neopomněl poděkovat ani sám sobě za to, že se rozhodl Petříčka vůbec jmenovat. Máme to ale na Hradě vlídného mocnáře.
Dobrá, nechme minulost minulostí. Dlouhý spor, který neprospěl ani zahraniční, ani domácí politice, je vyřešen. Důležitý je výhled do budoucna. Prezident vyzval Petříčka, aby mluvili jednotným jazykem, neboť – „když budeme mluvit různými hlasy, nikdo nás nebude brát vážně“. Probůh, jen to ne. Vždyť je to právě Zeman, kdo svými výroky poškozuje zahraniční reputaci země. Naštěstí už tento výsek naší zahraniční politiky bere ve světě vážně skutečně málokdo. Bylo by fajn, kdyby se hlavní aktéři české zahraniční politiky shodovali. To je ale v současné politické konstelaci téměř nemožné. A absolutní shoda s hlavou státu by byla přímo katastrofa.
