Státní dluh se loni podařilo snížit o takřka celou hodnotu vykázaného rozpočtového přebytku. To je pozitivní zpráva, kterou ocení mezinárodní investoři i ratingové agentury.
Česká republika patří mezi pětici zemí Evropské unie s nejzdravějšími veřejnými financemi – vedle Lucemburska, Estonska, Lotyšska a Bulharska.
Pouze tyto země vykazují celkovou úroveň veřejného zadlužení v poměru k HDP nižší než 40 procent a zároveň aktuálně hospodaří přebytkově. To mimochodem pro země, jichž se to týká, značí, že s přehledem splňují příslušná dvě maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Příznivé také je, že státní dluh ČR loni vykázal svoji nejnižší úroveň od roku 2011, kdy činil necelých 1,5 bilionu korun.
Nutno však říci, že stabilizace státního dluhu i jeho aktuální snížení nejsou výsledkem výhradně jen přebytkového hospodaření vlády. Ostatně vláda přebytek vykázala za rok 2016 poprvé po dlouhých více než dvaceti letech.
Vše o státním rozpočtu čtěte zde
Na lepších číslech státního dluhu nese svůj podíl také rozšiřování okruhu subjektů, které se účastní systému řízení likvidity. Ministerstvo financí tak může disponovat vklady čím dále tím širšího okruhu subjektů, nejen státních (např. zdravotních pojišťoven) a využívat je k financování potřeb státu. Tyto prostředky opticky vylepšují stav veřejných financí.
Svůj podíl na stabilizaci státního dluhu má v neposlední řadě také činnost předchozích vlád. Ty v letech krize, konkrétně v období 2010 až 2012, vytvářely rezervu na další roky. Nárůst státního dluhu tak ve zmíněných letech, zejména pak v roce 2012, převyšoval úroveň v daný rok vykázaného rozpočtového deficitu. Od roku 2013 pak tyto rezervy byly s odezněním krize rozpouštěny, což mělo zásadní podíl na tom, že státní dluh zůstal víceméně stabilizovaný i při opakovaném schodkovém hospodaření rozpočtu vlády ČR v letech 2013 až 2015.
