Pohledem Vlastimila Sojky: Daňový balíček je mix dobrých nápadů se špatnými

Zvyšování dané Sněmovnou zatím neprošlo. K projednání daňového balíčku se vrátí ve středu

Zvyšování dané Sněmovnou zatím neprošlo. K projednání daňového balíčku se vrátí ve středu Zdroj: ČTK

Zvyšování dané Sněmovnou zatím neprošlo. K projednání daňového balíčku se vrátí ve středu
Zvyšování dané Sněmovnou zatím neprošlo. K projednání daňového balíčku se vrátí ve středu
Zvyšování dané Sněmovnou zatím neprošlo. K projednání daňového balíčku se vrátí ve středu
4
Fotogalerie

Ministerstvo financí si takříkajíc naběhlo na vidle, když v balíčku spojilo celkem logické a předvídatelné úpravy daní se změnami, které jsou velmi sporné. Za zdržení, které v parlamentu vzniklo, nemůže jen povinný opoziční odpor. Stojí za ním i silné argumenty a ekonomické úvahy.

Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol? Proč ne, má to logiku. Spotřební daně jsou stanoveny absolutní částkou na vyprodukovaný a prodaný litr. Dlouhá léta se nezměnily na rozdíl od celkové cenové hladiny a mezd. Novela má tedy především valorizační účinky. Pravda, cigarety mají i procentní sazbu daně a ta se zvyšuje asi o desetinu. Ani to ovšem není žádné drama, ostatně náklady na léčení nemocí z kouření prokazatelně rostou.

Diskuze o tom, který druh alkoholu více škodí a nakolik to daňově zohledňovat, jsou v tomto případě jen pravidelným folklórem, který provází každý zásah do těchto daní. Totéž platí i pro řeči o tom, jak český stát sleduje blaho a zdraví národa. Sám předkladatel zákona se usvědčil z licoměrnosti, když poukázal na to, že při návrhu nových sazeb bral zásadní ohled na Lafferovu křivku, umožňující maximalizaci daňového výnosu. Jinými slovy daně budou nastaveny tak akorát, abychom spotřebu alkoholu vlastně tak moc nesnižovali, protože by pak eráru chyběly peníze.

Pokud jde o technické rezervy pojišťoven, vyrazilo ministerstvo za tučnou kořistí. Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu ve výši nějakých deseti miliard korun v roce 2021 bude ale tvrdě zaplacen v budoucnu. Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven. Proč? Dosud se naše pojišťovny snažily udržovat vyšší rezervy na budoucí plnění, než je doporučené minimum podle evropských pravidel Solvency II. Tato pravidla od začátku považovala ČNB za nedostatečná a v zájmu stability sektoru doporučovala tvorbu rezerv vyšších.

Od čeho mají pojišťovny auditory, kteří vyhodnocují výši rezerv s ohledem na jejich stabilitu i na to, jaké zisky je bezpečné odvést vlastníkům? 

Zřejmě ani audity nemají důvěru ministerstva. Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tím nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu. Přesně takovém, jaké nyní jako kritérium měkké obezřetnosti nepřímo nastavuje způsobem zdanění i ministerstvo financí.

Autor je daňový poradce.