Unikát z Choťovic. Odolná farma má tři pilíře, popisují zemědělec Karel Horák a expert Generali České pojišťovny Martin Flajšar

Extrémních projevů počasí přibývá a zemědělství je kvůli své závislosti na přírodních podmínkách první na ráně. Srovnání se situací před deseti patnácti lety je podle Martina Flajšara, ředitele produktového managementu podnikatelského pojištění v Generali České pojišťovně, neradostné.

„Zvýraznila se intenzita, četnost a lokálnost extrémních událostí, a také je mnohonásobně větší hodnota majetku, který bývá zasažen,“ říká Flajšar. V zemědělství je navíc čím dál častější kombinace různých rizik, kdy po škodách z jarních mrazů následují vichřice a posléze kroupy.

Důsledkem nejsou jen přímé škody na produkci, ale také rozkolísávání trhu se zemědělskými komoditami. Pro farmáře se tak udržitelnost a odolnost stává otázkou bytí a nebytí.

„My stavíme na třech segmentech. Prvním je princip z farmy na vidličku, druhým energetická soběstačnost a třetím bezodpadové hospodářství,“ popisuje Karel Horák z Farmy Choťovice, která byla letos oceněna v soutěži SME EnterPRIZE. Ta hodnotí udržitelnost malých a středních podniků.

Na začátku byla bioplynová stanice

Pro choťovickou farmu, která se specializuje na chov skotu a prasat, byla podle Horáka zásadním krokem výstavba první etapy bioplynové stanice zhruba před 14 lety. Na ni pak navázalo pořízení kompostárny.

Pobídkou bylo rozhodnutí odbahňování jednoho z největších českých rybníků, který se nachází v sousedství. „My jsme se zavázali bahno odebrat,“ vysvětluje Horák. Kompostárna umožnila materiál z rybníka zpracovat a použít jako hnojivo do půdy stejně jako zbytky z bioplynky.

Když farma získala vlastní zdroj energie a tepla, došlo na princip od farmy po vidličku. „Dcera s manželem toužili provozovat gastro, tak jsme za další dva roky postavili hotel, kde jsme využili i malou část tepla a energie,“ popisuje Horák. Restaurace v hotelu si říkala o vlastní maso a v Choťovicích proto následně postavili vlastní jatka na prasata a posléze i skot, a k tomu výrobnu, bourárnu či balírnu.

„Pak se nám vše podařilo završit tím, že jsme naši finální produkci dokázali prodat. Koncovým odběratelem se stal Rohlík.cz, který nás dnes distribuuje po celé České republice,“ říká Horák. Kontrola celé vertikály od prvovýroby po prodej hotových výrobků podle něj umožnuje ekonomickou udržitelnost farmy. Kdyby dnes například měla prodávat masokombinátům živá prasata, musela by při současných cenách s jejich chovem skončit.

Třetí pilíř udržitelnosti, bezodpadové hospodářství, podle Horáka znamená, že farma dokáže zpracovat veškerý bioodpad, ať už z gastronomie v hotelu nebo z jatek.

Kdo se změní, přežije

Přístup z farmy na vidličku, jak jej pojala Farma Choťovice, je podle Flajšara v českém zemědělství unikátní. „Tenhle robustní model dělá firmu neuvěřitelně odolnou, protože když se nedaří jedné oblasti, jiná může vypomoct,“ hodnotí expert z Generali České pojišťovny.

Běžnější je naopak v současnosti energetické podnikání zemědělských podniků. V Česku je aktuálně přes 540 bioplynových stanic, z toho zhruba tři čtvrtiny vlastní zemědělci. Rychle podle Flajšara přibývají i fotovoltaiky v jejich vlastnictví.

Jde o jeden z žádoucích trendů, protože zemědělství bude pod rostoucím tlakem. Předpovědní modely ukazují, že sucha budou výraznější, horko delší, přívalové deště intenzivnější. „Kdybych to měl říct jednoduše, klima nám zesiluje hlasitost počasí. Neznamená to, že budeme každý den zažívat extrémy, ale to, co jsme v minulosti pokládali za výjimečné, bude častější,“ říká Flajšar.

Do budoucna podle něj bude proto třeba vytvořit robustní systém, který stanoví, co je komerčně pojistitelné, co ne, a jak v takovém případě pomůže stát. Jedině takové řešení dostatečně posílí jistotu zemědělců ve stále nejistějších podmínkách, míní manažer Generali České pojišťovny.

I tak podle něj toto odvětví bude muset na klimatické změny reagovat. Většina jeho oborů může přetrvat, ale budou se muset přizpůsobit například v tom smyslu, že stejné plodiny se už nebudou pěstovat tam, kde se jim po minulé dekády dařilo nejlépe. „Jsem ale přesvědčen o tom, že kdo se bude chtít změnit, přežije,“ shrnuje svůj pohled Flajšar.

Proč je pro zemědělství nezbytný chov zvířat a jak souvisí se zadržováním vody v půdě? V čem Evropa podle českého farmáře zaspala, pokud jde o reakci na klimatické změny? A co budou muset změnit zemědělské podniky, aby obstály do budoucna? Sledujte celý rozhovor s Karlem Horákem z Farmy Choťovice a Martinem Flajšarem z Generali České pojišťovny.