Firmy musí být udržitelné, český zákazník ale stále slyší hlavně na cenu, říká Jiří Peroutka ze společnosti dm

Když se projdete mezi regály prodejny dm, možná vám do oka padnou obyčejné plastové pytle na odpad. Na první pohled nenápadný produkt, ve skutečnosti však ukázka toho, jak může vypadat funkční cirkulární ekonomika v praxi. Vznikají totiž z fólií používaných při přepravě zboží do prodejen dm, které se po vybalení sesbírají a předají české společnosti Mateo Packing k recyklaci. A následně se jako nové pytle na odpad vracejí zpět do prodeje.

Právě podobné projekty ilustrují proměnu, kterou dnes prochází moderní byznys. Pryč jsou doby, kdy firmám stačilo jednou za rok předat šek na charitu a tím jejich společenská odpovědnost končila. Zákazníci, zaměstnanci i veřejnost stále více sledují, jak firmy přistupují k tématům udržitelnosti, podpory komunit nebo duševního zdraví.

„Udržitelnost nebo společenská odpovědnost by měla být nedílnou součástí obchodního modelu každé firmy. Je to už nutnost, protože firmy mají odpovědnost za to, co svou činností vytvářejí a co po nich zůstává,“ říká tiskový mluvčí dm drogerie markt Jiří Peroutka. Firmy, které udržitelnost ignorují, si vytvářejí konkurenční nevýhodu.

Zároveň však upozorňuje na paradox, které společnosti řeší napříč trhem: tlak na ekologii je enormní, ale ochota připlatit si za ni minimální. „Poměr cena/výkon je stále hlavní kritérium,“ přiznává Peroutka. Cesta k udržitelnosti tak nevede přes moralizování, ale přes chytrou integraci do stávajícího obchodního modelu.

Digitální filantropie šetří logistiku

Tento střet reality s ideály se dotýká celého trhu a mění i zaběhnuté formáty firemního dárcovství. Klasické sbírky v prodejnách sice mají své nezpochybnitelné místo, ale ekonomicky i ekologicky začíná dávat smysl úplně jiný model, a to přesun do online prostředí.

Společnost dm proto třeba při potravinové sbírce vedle klasického darování vsadila na virtuální balíčky pomoci. Zákazník přispěje finančně přímo  při nákupu nebo v aplikaci Moje dm nebo v online shopu, reálné zboží však nikde po prodejně necestuje. Podle Peroutky má tento model jednu zásadní výhodu, neziskové organizace mohou nakoupit přesně ty produkty, které jim v danou chvíli kriticky chybí.

„Pomoc je díky tomu cílenější. Zároveň dramaticky šetříme logistické náklady i životní prostředí, protože zboží putuje přímo z našich logistických center do skladů potravinových bank,“ vysvětluje Peroutka.

Do pomoci se zapojují i spolupracovníci. Ti mohou využít jeden placený pracovní den ročně na dobrovolnickou činnost a část z nich pomáhá právě ve skladech potravinových bank s tříděním darovaného zboží.

Psychoterapie přímo na pracovišti

Ani takové jednorázové darování už lidem a organizacím ale nestačí. U firemní filantropie stále více hledají dlouhodobější smysl a systém. Podpora komunit se proto přesouvá k cíleným grantovým programům. Například v iniciativě Na budoucnosti nám záleží, kterou společnost dm zastřešuje, je v poslední době patrný nový, velmi silný trend. Vedle klasické ekologie začíná dominovat problematika psychické pohody a duševního zdraví.

„Je vidět, že toto téma řeší čím dál více lidí i organizací, které se do naší iniciativy hlásí,“ říká Peroutka. Posun v neziskovém sektoru navíc přímo zrcadlí situaci na trhu práce, protože tlak na udržitelnost se neděje jen směrem k zákazníkovi, ale funguje i zevnitř firem.

Spolupracovníci dnes podle Peroutky vedle mzdy stále více sledují, zda jim práce dává smysl a zda dokážou skloubit pracovní a osobní život. Retail přitom patří mezi odvětví s tradičně vyšší fluktuací, dm proto spolupracovníkům nabízí mimo jiné psychologickou podporu.

Jak chce dm do roku 2045 dosáhnout ambiciózní klimatické neutrality? Kde přesně končí odpovědnost firmy za duševní zdraví spolupracovníků a kde už začíná ta osobní? A jak se velký prodejní řetězec připravuje na stále přísnější evropskou legislativu? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Peroutkou.