Adam Šoukal: Investiční aukce získala strategického investora a chystá expanzi

Kdo jako první přišel s nápadem dražit faktury? Proč?

Pracoval jsem tehdy v Londýně na akvizici jedné banky její konkurencí. Všiml jsem si, že tato myšlenka tam fungovala a poměrně dobře se jí dařilo pod značkou Market Invoice – v roce 2010 to byl malý start - up, v roce 2013 už ale profinancovali kolem 40 milionů liber. Tak jsem v City dal výpověď, odjel jsem domů a založil podobnou věc tady v Česku pod názvem Investiční aukce a požádal o licenci platební instituce.

Rok 2014 byl náš první plný rok, v průběhu kterého jsme profinancovali 72 milionů korun ve 150 aukcích. Teď už máme za sebou kolem 600 aukcí a profinancovanou čtvrt miliardu. Snažíme se to dělat jinak, než banky – méně papírů, více technologií, abychom nekonkurovali jen úrokem.

Logika byznysu ale zůstala stejná…

Jsme faktoringovou platformou. Na jedné straně máme SME, které dodávají do velkých firem – řetězců, pivovarů, operátorům, energetickým společnostem a podobně. Tyto velké firmy mají jedno specifikum: platí přesně, ale zpravidla s delší splatností. O našich klientech lze obecně říci, že disponují kvalitními produkty nebo službami, které od nich velké subjekty nakupují. Většina SMEs si nemůže dovolit několik měsíců čekat na zaplacení faktury, která zpravidla představuje významnou část jejich cash flow. To je pak brzdí v rozvoji.

My jim ale umožňujeme tyto faktury okamžitě zpeněžit. Nabídneme je na naší platformě, kde je nyní zaregistrováno kolem 250 nezávislých investorů. Ti se pak v tzv. holandské aukci předhánějí, kdo na danou fakturu nabídne nižší úrok a profinancuje ji.

Kolik je z těch investorů aktivních? Být zaregistrovaný neznamená dražit…

Asi polovina je jich pravidelně aktivních.

Jsou mezi nimi jen firmy, nebo i soukromé osoby?

Jde o firmy i soukromé osoby. Pokud máte nějaké prostředky, které chcete zhodnotit, můžete se zaregistrovat. Osmdesát procent investorů představují soukromí investoři, spadáme totiž do zdaňovacího režimu kapitálových výnosů, tedy 15% daně.

Kolik firem u vás nyní nechává dražit své faktury?

Máme zhruba šedesát zaregistrovaných firem, přičemž dvě třetiny nás pravidelně využívají. U některých to jsou třeba nárazové akce, některé tak činí pravidelně, vykrývají si období. Je to vše o flexibilitě, produkt tohoto typu v Česku nikdo jiný nenabízí.

Dá se vysledovat nějaké specifické odvětví, které vás využívá? Třeba výroba apod.?

Výroba ani ne. Snažíme se hlavně financovat technologické zakázky a služby. Pro banku jsou totiž tyto obory velmi těžko uchopitelné: třeba taková firma, která připravuje marketingovou kampaň nepotřebuje ani vlastní kanceláře – mají talentované lidi, které platí a kteří jim vytváří daný produkt. Jenže banka potřebuje nějaký majetek jako zástavu, aby takové firmě mohla poskytnout např. provozní financování.

My se především díváme na druhou stranu faktury, na odběratele, kterému dodávají. Po vzniku pohledávky umisťujeme fakturu na náš portál, přidáme k ní ekonomický rating a nabídneme ji investorů k profinancování.

Faktura nemusí být financována celá. Když je např. na dva miliony a my víme, že firma potřebuje okamžitě pouze 1,3 milionu korun a je ochotná poskytnout 9,6% p.a., tak investoři nabízí financování pouze na těch 1,3 milionu. Taková aukce zpravidla končí i kolem 1,2 až 5% p.a. V tomto ohledu je taková cena financování pro menší firmy naprosto bezkonkurenční. Ve srovnání s tím, jaký by dostaly úrok na kontokorentu v bance.

To je občas nižší úrok, než moje hypotéka.

To mě mrzí, hypotéky ale zatím neumíme…

Adam Šoukal|Michael Tomes

Jaké máte plány?

V roce 2015 se nám podařilo zdvojnásobit objem profinancovaných pohledávek. To samé plánujeme pro rok 2016. Máme nyní uzavřenou smlouvu s kolegy v Brazílii, takže nás čeká překlad. Do budoucna bychom chtěli na českém trhu testovat další vylepšení naší platformy a pak celý produkt licenčně prodávat i do dalších zemí.

Jak jste se dostali do kontaktu s Brazilci?

Úplně náhodou, ozvali se sami. Byli jsme v jednom výměnném programu mezi evropskými a brazilskými firmami. Tam si nás vyhlídla jedna konzultační firma. Udělali jsme s nimi průzkum lokálního trhu, vysvětlil jim pár náležitostí a nalezli dvě faktoringové firmy, které měly právě problém s tím, jak ‚nasát‘ kapitál, aby mohly financovat SME. Plácli jsme si a nyní překládáme systém.

V rámci Evropy?

Slovensko je dalším logickým krokem, koketujeme s jednou skupinou v Německu a hledáme partnera pro Polsko. Oni si sami budou zajišťovat risk management, my jim jen poskytujeme platformu. Chceme, aby fungovali stejně, aby si sami ohodnotili rizika u dané faktury a následně je ještě jednou zkonzultovali s nějakou ‚větší‘ analytickou firmou. Pokud se jejich názory budou shodovat, můžou pustit daný případ do aukce. Stejně to děláme i tady v Česku – pokud ke shodě v názorech nedojde, faktura se do aukce nedostane.

Kolik si berete z každé realizované transakce?

Desátek z administračního poplatku.

Stal se vám za dobu působení již nějaký průšvih?

Musím to zaklepat, ale nestal. Jsme stále bez jediného problému. Statisticky je jasné, že někdy to asi přijde, ale pro tento okamžik jsme připraveni – veškeré pohledávky, které se k nám dostanou, pojišťuje úvěrová pojišťovna. Nikdy navíc nenecháváme investora nést celé riziko – čtvrtinu hodnoty pohledávky musí vždy nést sama firma. Takže pokud je nominální hodnota faktury sto tisíc, financujeme ji jen do výše 75 tisíc, které jsou pojištěny.. Investory tak necháváme financovat jen tu část, která je pojištěna.

Každý investor si navíc může projít celou dokumentaci k faktuře – soupis, související smlouvy. Telefonicky ověřujeme, zda daná faktura opravdu existuje, jestli jí má ta odběratelská firma v databázi. Skoro třetinu těchto dokumentů nyní tvoří elektronická dokumentace.

Jak funguje dražební logika?

Jako investor mohu zadat nejmenší akceptovatelný úrok, systém pak automaticky podhazuje přihazuje protinabídky do té doby, než se dostane k vámi nastavené hranici. Dobrým aspektem aukce pak je to, že vás při každém cizím příhozu informujeme, zda vaše nabídka je stále tou nejlepší a jak si v aukci stojíte. Hodinu před aukcí ještě rozesíláme upozornění. Aukce trvá zpravidla dva pracovní dny.

Kolik činí průměrná suma jedné profinancované faktury?

Za loňský rok činil průměr kolem 300 tisíc korun, ale potkat se tu dají úplně maličké aukce i za třicet tisíc, na kterých si může každý začínající investor vyzkoušet, jak to funguje. Pro nás je to navíc skvělý marketingový nástroj – každý si proces aukce může ‚ošahat‘ za poměrně malé peníze, a zjistit jestli mu celý proces vyhovuje. Nedávno jsme třeba financovali fakturu za 8,5 milionu.

Zmiňoval jste elektronickou dokumentaci. Kdo ji pro vás zpracovává?

Skoro třetinu našich dražených faktur tvoří elektronická dokumentace – EDI od firmy CCV. S nimi máme společný produkt a provázanost naší spolupráce asi do budoucna ještě poroste. CCV odběratelům zasílá elektronické faktury, digitálně podepsané. A to je dokonalá auditní stopa, vynikající nástroj pro kontrolu. Jsme první faktoringová firma, která je schopná číst EDI faktury. Aukce se pak skládají skoro samy.

Jak velká byla počáteční investice?

Všechno, co jsem měl. Výhodu jsem měl v tom, že jsem pocházel z bankovního prostředí a měl jsem tak patřičnou kvalifikaci na to, abych si toho hodně zařídil sám. Bavíme se o jednotkách milionů korun.

Ta investice se už vrátila?

Provozně jsme již v černých číslech. Teď už je jen otázkou času, kdy se vrátí naše investice. Mělo by to být relativně brzy.

Předpokládám, že na to nejste sám…

Jsme dva společníci. Já se starám o obchod a operativu, kolega Tomáš Slobodník se stará o systém a jeho technické prvky. Nyní se připravujeme na vstup strategického investora. S námi pak ještě ve firmě pracuje dalších 5 zaměstnanců.

Ten strategický investor by měl mít jakou roli? Vyrovnané příjmy už máte…

Měl by nám zajistit víc obchodních případů, které můžeme bezpečně financovat, třeba právě přes výše zmíněné EDI, přes které se měsíčně protočí desítky miliard korun.

Skoro třetinu našich dražených faktur tvoří elektronická dokumentace

Kdy ta vyjednávání budou dokončena?

Deset procent společnosti jsme nedávno prodali společnosti CCV.

Plány na 2016?

Spuštění pilotního projektu v Brazílii a nalezení partnerů v Polsku a Německu. A opět zdvojnásobení objemů a s tím spojená žádost o velkou licenci na ČNB pro větší finanční objemy.

Postřehy?

Banky se hodně „bijí“ prostřednictvím nabízené výše úroků, ale už ne tolik přidanou hodnotou svých služeb. Sráží si tak marži, namísto aby se zamýšlely, co ten trh potřebuje nového. Stačilo by se přitom inspirovat tím co je teď nové a populární v UK. Už jenom z novin si lze všimnout obrovského boomu nových finančních služeb jako je např. reverzní hypotéka. To je jednoduchý produkt, žádná raketová věda. Stačí to přitom dobře zkomunikovat, ne tak jak se to (ne)povedlo někomu tady v ČR, a může to lidem zajistit kvalitní stáří.

To je, jako když se v devadesátých letech lidé koukali skrz prsty na faktoring…

Ano, než pochopili, že je to normální služba. Problém je, že se často stává, že když někdo „nebankovní“ nebo „neasociační“ přijde s novou službou, tak ji zpravidla velcí hráči zkritizují. Tyto názory se pak objeví i v médiích a negativní obraz služby je na světě, přitom ten negativní obraz může být dán jen tím, že se velcí hráči vyjádří ve stylu ‚správně je to takhle, protože se to takhle má dělat‘. Ale už nedodají, že třeba v cizině se to už „jinak“ dělá dávno.

Neláká vás třeba také retailové P2P financování?

Přiznám se, že retailovému P2P financování příliš nerozumím. Celý život jsem pracoval s firmami. Asi si umím vyhodnotit, jaké je riziko u firmy, ale u fyzické osoby to spočítat neumím, proto se směrem retailového financování P2P ani nechci vydat.