ECB by měla ponechat úrokové sazby beze změny. Prozatím

V důsledku konfliktu na Blízkém východě začala inflace v eurozóně nabírat na tempu. V květnu by podle odhadu analytiků Komerční banky měla dosáhnout v meziročním srovnání 3,5 procenta, kde setrvá až do dubna příštího roku. Poté by měla klesnout zpět na 2,4 procenta a na této úrovni zůstat do konce roku 2027. Zvýšená zůstane i její jádrová složka, tedy inflace očištěná o volatilní ceny potravin a pohonných hmot. 

Na nadcházejícím čtvrtečním zasedání však ECB podle našeho odhadu ponechá sazby ještě beze změny. Její zástupci, včetně šéfky Lagardeové, se v posledním období vyjadřovali v tom smyslu, že délka současného šoku i rozsah jeho dopadů do inflace a reálné ekonomiky jsou zatím velmi nejasné a ECB tak bude potřebovat více informací, aby mohla o dalším nastavení měnové politiky zodpovědně rozhodnout. Změn tentokrát nedozná ani její prognóza. 

Opatrný přístup

Zároveň předpokládáme, že se centrální banka bude snažit předejít riziku dalšího růstu jádrové inflace, která se už nyní pohybuje nad inflačním cílem. Alarmující je i růst inflačních očekávání, který se v horizontu jednoho roku vyhoupl na čtyři procenta. Co je ale ještě závažnější, respondenti očekávají vysokou inflaci i v horizontu tří let, konkrétně na úrovni tří procent. 

Očekáváme tedy, že ECB v letošním roce přistoupí ke dvojímu zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, konkrétně v červnu a září. Tím by se depozitní sazba dostala k horní hraně pásma, kde ECB odhaduje její neutrální úroveň. Slabý dopad snížení úrokových sazeb na hospodářský růst a finanční podmínky či větší průsak vyšších cen energií do ostatních cenových okruhů nebo mzdového růstu by mohly přimět ECB k razantnějšímu utažení měnových podmínek. S tím ale náš základní scénář nepočítá.