Vláda se neopírá o důvěru Poslanecké sněmovny, ale prezidenta. A sněmovnu neovládá transparentní koaliční svazek, ale neformální spojenectví ANO, SPD a komunistů. "Taková situace je řešitelná jedině volbami, ať už předčasnými nebo řádnými. A jde průběžně o všechny volby, protože tento "systém" bude mít snahu se rozlézat," říká politolog Bohumil Doležal.
Příští týden se mají uskutečnit další veřejné protesty, pravděpodobně budou opět namířeny proti současnému politickému uspořádání, které reprezentují premiér v demisi Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. Co říkáte na ústupek, který si demonstrující nedávno vymohli na hnutí ANO, které vycouvalo z dohody s komunisty o obsazení sněmovní komise pro kontrolu GIBS?
Pravda, Babiš takticky vycouval z podpory mlátičky Zdeňka Ondráčka. Ale vůbec nevycouval z úsilí vyměnit Michala Murína, což je daleko důležitější. Frontální útok na GIBS je součástí pokračujícího úsilí o proměnu České republiky v "rodinnou firmu".
Vědí organizátoři protestů, co chtějí?
Je vždycky dobře, když se lidé zajímají o politické dění a dávají najevo svůj nesouhlas. Je ale málo platný, když nevíme, co chceme. Veřejné protesty vytvářejí prostor pro rozumnou politiku a pomáhají ji prosadit. Demonstrace jsou začátek a konec. Mezi tím by měla být veřejná diskuse v zastupitelských sborech, v médiích, na diskusních fórech. Tedy masarykovská drobná politická práce, namáhavá, neokázalá, občas otravná. Bez ní to ale nejde.
Proč se na demonstracích více nepodílejí demokratické strany? Je za tím být odpor k partajím jako takovým?
Nechuť k politickým stranám má své kořeny v bolševickém období. Za prvé, politika v komunistickém pojetí byla mocenská manipulace s lidmi, hlavními prostředky byly násilí a podvod. A za druhé, za normalizace režim politické aktivity potlačoval už v zárodku. Jakýsi prostor byl jen pro "předpolitickou" činnost malých skupin, shromážděných kolem iniciativních osobností. Reziduum tohoto "vynechání politiky" přerostlo i do polistopadového svobodného prostředí - viz stereotyp "občanská společnost" versus "politika", potažmo "moc". Ale ve svobodném prostředí nejsou občanská společnost a demokratická politika nepřátelské síly, praktická politika je významná součást právě občanské společnosti.
Měli by mít protestující s demokratickými stranami shodné cíle?
O to úplně nejde. Důležité je, aby věděli, že patří dohromady.
Může se stát, že protesty někdo zneužije?
Jistě, nedomyšlené protesty jsou zneužitelné velmi snadno. Odstrašujícím příkladem je "protikorupční" běsnění z let 2011 až 2012. Lidé uchvácení představou "dosud nám vládli politici, co nemakali a kradli, teď přicházíme my, obyčejní občané, abychom udělali pořádek" otevřeli cestu k moci postkomunistickému miliardáři, který proměňuje zemi v "rodinnou firmu" s politickou, ekonomickou a mediální sekcí. A spousta lidí, včetně intelektuálů, dnes vyjeveně kouká na to, co si to vlastně vydemonstrovali.
Jsou předčasné volby, které by mohly znamenat posílení ANO a odchod TOP 09, STAN či lidovců ze sněmovny, řešením?
Vzal bych to z druhého konce. Situace, kdy poslaneckou sněmovnu ovládla neformální koalice ANO, SPD a KSČM a kdy máme vládu, která stojí na důvěře nikoli sněmovny, ale prezidenta, je v posledku řešitelná jedině volbami, ať už předčasnými nebo řádnými. A nejde jen o sněmovní volby, ale průběžně o všechny volby, protože tento "systém" bude mít snahu se rozlézat. Aby měly volby nějaký smysl, ale jen demonstrace nevyřeší. Je jistě třeba politicky pracovat. A řekl bych, že hodně dlouho. Volby zítra nemají smysl, ale volby jsou jediným konečným řešením.
