Dekáda se sdílenou ekonomikou. Slibovala zelenější svět, výsledky jsou přinejlepším smíšené
Před pár lety byla sdílená ekonomika příslibem něčeho nového. Vypadala jako pomyslný mezník mezi starým, analogovým, a novým, plně digitálním světem, kde je vlastnictví podobně prehistorický pojem jako telefonní spojovatelka. Ale stalo se to? Posunuly sdílené služby naše životy směrem k udržitelnosti?
Když člověk jde v Praze po ulici a podívá se, kdo tvoří silniční provoz, může se stát, že za pouhou minutu uvidí kurýra Woltu na sdíleném elektroskútru, auto Uberu a turisty na koloběžkách od Lime mířící do bytu, který si pronajali přes Airbnb. Sdílíme byty, cesty do práce, auta, koloběžky, přebytečné jídlo. Sdílená ekonomika prorostla do mnoha aspektů života.
Chcete si přečíst celý článek z posledního magazínu?
- Předplaťte si E15
- Objednejte si Magazín E15: Jak nezničit svět
- Máte předplatné? Přihlaste se ke svému účtu
Nejznámějším příkladem jsou právě služby jako Airbnb, Bolt, Uber, různé carsharingy (Anytime, GreenGo) nebo sdílení jiných dopravních prostředků (Rekola, Blinkee). Příkladem sdílení jídla může být britský start-up OLIO, který umožňuje prodat sousedům nevyužité jídlo, nebo české Nesnězeno, kde restaurace skrze aplikaci nabízejí zbylé porce za zvýhodněnou cenu – zákazník ušetří a restaurace nevyhodí nezávadné jídlo. Existují i další služby, jako je třeba Peerby, která umožňuje půjčování a pronájem věcí od sousedů, nicméně prim stále hraje doprava.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
