Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě podat přihlášku do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich se ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu dopustil "velké strategické chyby", jelikož přímým důsledkem ruské invaze může být rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Mluvčí Kremlu v pondělí na dotaz novinářů řekl, že další rozšiřování NATO nepřispěje k bezpečnosti v Evropě.
Finská přihláška do aliance je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat, napsal deník. Pokud se tyto plány uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že Finsko i Švédsko mají dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři.
Švédsko více než 200 let nebylo součástí žádné vojenské aliance a Finsko po celou studenou válku přísně dodržovalo neutralitu přátelskou vůči Sovětskému svazu. Pod vlivem ruské agrese se veřejné mínění v obou zemích prudce přiklonilo ke vstupu do NATO, dodala BBC. Připomněla, že švédské noviny Aftonbladet minulý týden také psaly o tom, že Švédsko by mohlo svou přihlášku ke vstupu do NATO podat v polovině června a již koncem tohoto měsíce by ji mohli schválit členové aliance na summitu v Madridu. Podle listu chtějí Finsko a Švédsko do NATO vstoupit současně a těsně koordinují své kroky.
Putin "speciální vojenskou operaci", jak Moskva nazývá invazi do sousední země, odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz ohledně možnosti vstupu Švédska a Finska do NATO dnes podle agentury TASS řekl: "Sama o sobě je aliance spíše nástrojem zaměřeným na konfrontaci. Není to spojenectví, které zajišťuje mír a stabilitu. Další rozšiřování aliance, rozhodně nepřinese evropskému kontinentu dodatečnou bezpečnost."
