Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko sestřelilo na 230 dronů z Ukrajiny, útok patří k největším z poslední doby

Rusko sestřelilo na 230 dronů z Ukrajiny, útok patří k největším z poslední doby

Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.

Ukrajinské drony sestřelila ruská armáda nad různými oblastmi, zejména na západě u hranic s Ukrajinou, několik jich ale zneškodnila i v blízkosti Moskvy. Kvůli tomu byl dnes z bezpečnostních důvodů dvakrát krátce přerušen provoz na několika letištích ruské metropole.

V některých regionech také dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet. Ukrajinské dronové útoky si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.

Ukrajinci za tři roky zadrželi na hranici 49 tisíc mužů, kteří utíkali před odvody

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45.000 ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi. Dalších téměř 4000 Ukrajinců, jimž hrozil odvod do armády, se neúspěšně pokusilo překročit hranice přes přechody s použitím falešných dokladů.

Západní tajné služby včetně českých varují před ruskými kybernetickými útoky

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfD), který plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Rutte: Česko od začátku invaze poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 1,3 mld. eur

Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je výrazně úspěšná, řekl šéf NATO Rutte. Umožnila podle něj celkově zajistit víc než tři miliony nábojů.

Rusko bude chránit svou vlastní lodní dopravu všemi dostupnými prostředky v rámci mezinárodního práva, prohlásil mluvčí Kremlu podle agentur.

Podle Kremlu stále není rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských rozhovorů

Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto dnes reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022.

Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že „by bylo skvělé“, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu. Podle něj by to procesu ještě dodalo na významu. V úterý italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že jí nový papež Lev XIV. potvrdil, že je ochotný příští kolo rusko-ukrajinských jednání hostit.

Kreml dnes zopakoval úterní informaci, že ohledně místa možných jednání zatím nepadlo žádné rozhodnutí. Kreml zároveň Lvu XIV. poděkoval za nabídku takové mírové rozhovory hostit.

Tanker z takzvané ruské stínové flotily vykonával podezřelé manévry u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko, uvedl polský premiér Tusk.

Je třeba v dohledné budoucnosti obnovit kontakty, uvedl Kreml o Trumpově plánu

Kreml dosud necítí ohrožení jaderné parity mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketového štítu, ale nezbytné je v dohledné budoucnosti obnovit dialog mezi oběma státy o strategické stabilitě. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je to suverénní záležitost USA. Pokud se USA domnívají, že je tu raketové nebezpečí, pak samozřejmě vyvíjejí systémy protiraketové obrany. Dělají to všechny země, které na to mají potenciál,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně dětí 

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně tří dětí. Město Sumy je kvůli nim částečně bez elektřiny, uvedla agentura Ukrinform. Agentura Reuters zase informovala o šesti zabitých ukrajinských vojácích v důsledku úterního útoku raketou a s odvoláním na Moskvu napsala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 159 ukrajinských dronů, včetně šesti nad Moskevskou oblastí.

Kde přesně zemřelo šest ukrajinských vojáků, národní garda nesdělila. Uvedla ale, že se tak stalo při cvičení na střelnici. Dalších více než deset vojáků utrpělo zranění.

Ruský prezident Putin navštívil Kurskou oblast, jejíž část ovládala Ukrajina

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil jadernou elektrárnu Kursk II, oznámil dnes Kreml.

Podle agentury Reuters Putin navštívil Kurskou oblast poprvé od doby, kdy odtud ruské síly vytlačily ukrajinské jednotky.

Ruská státní televize odvysílala záběry ukazující setkání Putina s dobrovolníky a místními představiteli včetně gubernátora Alexandera Chinštejna. Šéfa Kremlu doprovázel šéf jeho kanceláře Sergej Kirijenko.

V Kanadě začala schůzka ministrů financí G7, pozvání přijal i ukrajinský ministr

Kanada chce vyslat světu jasný vzkaz, že skupina zemí G7 stojí pevně po boku Ukrajiny. Pozvala proto na letošní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G7, které začalo v úterý v kanadském Banffu, jako hosta také ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka, informují dnes tiskové agentury Reuters a AFP.

Šéfové financí skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa se scházejí v době, kdy se členové G7 neshodnou na míře podpory, jakou by měli poskytnout Ruskem napadené zemi, a kdy jimi otřásá protekcionistická ofenziva amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala AFP.

Zelenskyj si volal s von der Leyenovou, probrali chystaný 18. balík sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že hovořil s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Prezident napadené země zároveň poděkoval Evropské unii za schválení 17. sankčního balíku. O telefonátu se Zelenským informovala i von der Leyenová, která rovněž zmínila přípravu dalších postihů vůči Moskvě.

Rusko poslalo do bojů na Ukrajině 20 tisíc naturalizovaných občanů

Moskva 20. května (ČTK) - Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20 tisíc naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.

Uvidíme, řekl Trump na otázku, zda se USA připojí k sankcím proti Rusku

Americký prezident Donald Trump nechtěl dnes novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k Evropské unii a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku, které by měly Moskvu přinutit k zastavení bojů na Ukrajině. Trump podle agentury Reuters na dotaz, zda USA udělají takový krok, odpověděl neurčitým „uvidíme“. EU dnes schválila nový balík sankcí proti Rusku a chystá další vzhledem k neochotě Moskvy přistoupit k příměří.