„Protidaňový“ blog EscapeArtist dříve popisoval Andorru jako „daňový ráj pro bohaté cizince, kteří milují zimní sporty“. Ekonomika knížectví byla závislá na turistice, bezcelním obchodu a ochotě udržet bankovní tajemství. Časy se ale mění.
V posledních pěti letech počet lidí přijíždějících za lyžováním do Pyrenejí výrazně poklesl, hospodářství utrpělo také vlivem globální krize. Malá společnost se těžko vyrovnává s tím, že existují jevy jako nezaměstnanost. Vláda proto potřebuje další příjmy, aby měla na sociální výdaje.
Pětaosmdesátitisícový stát vklíněný mezi Francii a Španělsko se zároveň stal jedním z terčů současného tažení proti daňovým rájům. Evropská komise tvrdí, že kvůli daňovým únikům unie každoročně přichází o bilion eur. Mezi hlavní představitele potírání rájů přitom patří francouzský prezident François Hollande, který je zároveň „spolukníže“ Andorry.
Šéf andorrské vlády Antoni Martí mu v těchto dnech přislíbil, že návrh příslušného zákona o zavedení daně předloží parlamentu do konce měsíce. O její sazbě se zatím ale média nezmiňují. „Andorra postupně splní mezinárodní daňové standardy,“ konstatovala kancelář Elysejského paláce.
Knížectví už minulý rok představilo mírnou daň z příjmu právnických osob a letos systém daně z přidané hodnoty. Její základní sazba je 4,5 procenta. Nedávno také zvýšilo daň na tabákové výrobky. „Přecházíme od snahy být finančním rájem k něčemu zcela normálnímu. Je to revoluce, ale kontrolovaná,“ poznamenal už dříve Martí.
Nákupy se vyplatí
Komentátoři na internetu podotýkají, že vzhledem k navyšování daní v okolních zemích se rychlý výlet na nákupy elektroniky či luxusních předmětů do pyrenejského knížectví stále velice vyplatí. I po uvalení DPH jsou proto v ministátu po letech stagnace k vidění lidé s plnými taškami. Andorra navíc v poslední době hlásí nejen zvýšení počtu nakupujících. V letošní sezoně jí také pomohly příznivé sněhové podmínky k dosažení lepšího turistického skóre. Hodně se na něm podíleli Rusové.
