Argentinská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 60 procent z dosavadních 45 procent. Banka se tak snaží bojovat proti vysoké inflaci, která teď v Argentině dosahuje 31 procent, a také zastavit prudký pokles kurzu domácí měny. Argentinské peso mezitím k americkému dolaru spadlo na nové minimum 39 pesos za dolar.
Centrální banka oznámila, že svolala mimořádné zasedání měnového výboru, který se jednomyslně vyslovil pro zvýšení hlavní úrokové sazby kvůli vývoji devizových kurzů a kvůli riziku dalšího zvýšení inflace. Od začátku letošního roku peso kleslo vůči dolaru o 52 procent.
Rozhodnutí přichází den poté, co Argentina oznámila, že požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o dřívější uvolnění peněz ze záložního úvěru 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), který fond Argentině schválil v červnu. MMF následně vyzval vládu, aby kvůli propadu pesa zpřísnila svou měnovou a fiskální politiku.
Argentina navzdory záložnímu úvěru od MMF není schopna přesvědčit trhy, že se jí podaří posílit ekonomiku, snížit fiskální deficity a dostat pod kontrolu inflaci. Investoři se stále více obávají, že třetí největší ekonomika Latinské Ameriky nebude již brzy schopna splácet své vysoké dluhy a vyhlásí bankrot.
MMF ve středu oznámil, že vzhledem k nepříznivým podmínkám na mezinárodním trhu, se kterými se v původním programu pro Argentinu nepočítalo, přehodnotí hospodářský plán vlády s cílem zemi lépe izolovat od nedávných změn na globálních finančních trzích. Plán by měl také zahrnovat silnější měnovou a fiskální politiku a posílení snah na podporou nejzranitelnějších lidí ve společnosti.
Server CNBC upozornil, že úrokové sazby v Argentině jsou teď nejvyšší na světě. Ani zvýšení úroků a podpora od MMF ale prozatím nezajistily, aby se nálada na trhu výrazně zlepšila.
Když se argentinská vláda v květnu dohodla s MMF na úvěru, prezident Mauricio Macri prohlásil, že očekává, že ekonomika se zotaví a že Argentina zbylé peníze z úvěru nebude potřebovat. Podle původní dohody uvolnil měnový fond v červnu, okamžitě pro schválení, z úvěru 15 miliard dolarů a zbývajících 35 miliard dolarů měla mít vláda k dispozici po dobu tří let jako zálohu.
Žádost o poskytnutí úvěru od MMF v zemi vyvolala vlnu nevole a řadu protestů. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření v roce 2001 v zemi způsobila nejhorší ekonomickou krizi, dohnala Argentinu ke státnímu bankrotu a miliony lidí uvrhla do chudoby.
Volný pád argentinského pesa v posledních týdnech:
Argentinu v posledních letech sužuje vysoká inflace. Vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o jedno procento, v příštím roce by ale již měla vzrůst nejméně o 1,5 procenta.
Země v současné době pod Macriho vedením provádí reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.
