Po explozi se přesunul na ostrov Utöya, kde postřílel 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže. Breivik se prý inspiroval mimo jiné útoky islámské teroristické sítě Al-Káida, kterou označil za „nejúspěšnější revoluční hnutí na světě“, i když s jinými cíli.
Pravicový extremista prohlásil, že na internetu přečetl více než 600 návodů na výrobu výbušnin. Z atentátů studoval především pumový útok Al-Káidy na Světové obchodní středisko v New Yorku z roku 1993 a bombový atentát Timothyho McVeigha ve městě Oklahoma z roku 1995, který si vyžádal 168 mrtvých a do 11. září 2001 byl nejkrvavějším teroristickým útokem spáchaným na půdě Spojených států. Breivikův zájem vzbuzovaly i činy německé ultralevicové organizace Frakce Rudé armády (RAF).
„Studoval jsem každou jejich akci, co udělali špatně, a co se jim naopak podařilo,“ řekl Breivik k útokům Al-Káidy, která by podle Breivika měla pravicovým radikálům sloužit jako inspirace, ačkoli jejich cíle jsou rozdílné. „Chceme vytvořit evropskou verzi Al-Káidy,“ řekl.
Aby dokázal střílet do bezbranných civilistů, musel si Breivik podle svých slov vytvořit „obranný mechanismus“ a „odlidštit“ své oběti. Na to se prý připravoval několik let duševním tréninkem. „Je nutné dehumanizovat nepřítele… Kdybych tak neučinil, nedokázal bych“ své činy spáchat, konstatoval.
Nejsem případ pro psychiatry, řekl Breivik
Obžalovanému hrozí za útoky 21 let vězení nebo internace v psychiatrické léčebně, pokud ho soud shledá nesvéprávným. Breivik dnes u soudu zopakoval své tvrzení, že „není případ pro psychiatry“. „Nejsem psychiatrický případ, jsem trestně odpovědný,“ řekl Breivik. „Je zapotřebí rozlišovat mezi politickým extremismem a šílenstvím v klinickém slova smyslu,“ dodal.
Breivik potvrdil, že hlavním terčem útoků z 22. července byly vládní úřady. Když atentát na ně neměl požadovaný efekt a budova se nezřítila, stal se ústředním bodem ostrova Utöya. Obžalovaný již ve čtvrtek vypověděl, že chtěl postřílet všech téměř 600 členů tamního tábora mládeže. Vycházel prý z toho, že přes polovinu účastníků tvoří vedení Svazu dělnické mládeže (AUF) a že účastníci jsou starší 16 let. „Kdyby můj plán vyšel, AUF už by jako organizace neexistoval,“ řekl dnes před soudem Breivik.
Breivik popisoval i konkrétní přípravu výbušniny pro útoky. Pokusnou explozi provedl prý na velmi odlehlém místě asi dva kilometry od své farmy, a to v den, „kdy hřmělo“.
Atentátník čekal smrt
Breivik rovněž prohlásil, že se rozhodl pro „sebevražednou operaci“ (předpokládal, že 22. červenec nepřežije), když vyčerpal „veškeré mírové způsoby“ propagace své nacionalistické ideologie. Při snaze o šíření svých myšlenek prý narazil na „cenzuru“ médií, která jsou podle něj nakloněna „multikulturalismu“. Klíčovým se pro něj stal rok 2009, kdy se v Norsku konaly volby. Kdyby v nich uspěla ultrapravicová Strana pokroku, své krvavé činy by prý nespáchal.
Breivik dnes kritizoval i školství ve své zemi, které se údajně podobá „indoktrinačnímu táboru“ a které prosazuje „marxistickou kulturu“. Napadl přitom i autory písniček pro děti. Na dotaz, co pro něj představuje norskou kulturu, za jejíž zachování bojuje, odpověděl, že je to všechno od klik u dveří přes značky piva až po disciplínu ve škole a zdvořilé chování.
Breivik již dříve uvedl, že vede válku s elitami, které umožňují „islamizaci“ Evropy. K vraždění se přiznal, vinu ale odmítá. U soudu dnes Breivik také tvrdil, že „je antirasista“ a že „za normálních okolností je velmi sympatický člověk“.
Soudní psychiatr Pal Gröndahl deníku Aftenposten řekl, že Breivik dnes v soudní síni působí stejně jako v předchozí dny. Zaměřuje se na technické detaily, hovoří monotónně, odpovídá mechanicky, je zahleděný sám do sebe a postrádá soucit.
