Britský parlament ve čtvrtek večer schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat EU v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s bruselskými vyjednavači dojednala premiérka Theresa Mayová. Tento dokument přitom Dolní sněmovna už dvakrát odmítla, naposledy toto úterý. Ve středu však poslanci vyzvali vládu, aby se za všech okolností pokusila zabránit vystoupení země z evropského bloku bez dohody.
Pro vládní návrh o odkladu zvedlo ruku 412 poslanců, 202 jich bylo proti.
Hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu. Čtvrtý dodatek, který chtěl vládě zabránit, aby opět předložila k hlasování již dvakrát odmítnutou brexitovou dohodu, nakonec jeho autor z programu schůze sám stáhnul.
Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne. Podle komentářů britských médií by se premiérce mohlo podařit přesvědčit některé konzervativce i poslance Demokratické unionistické strany (DUP), aby v novém hlasování její dohodu podpořili.
Není ovšem jasné, co se stane, když poslanci brexitovou dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen. Totéž ve čtvrtek zopakovala Evropská komise.
Poprvé britští poslanci o brexitové dohodě hlasovali letos 15. ledna, tehdy ji odmítli poměrem hlasů 202 ku 432. Při druhém hlasování 12. března byla dohoda rovněž zamítnuta, když pro ni hlasovalo 242 zákonodárců a 391 bylo proti.
O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však ve čtvrtek oznámil, že prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzve, aby odklad brexitu umožnili.
Středeční dění v Dolní sněmovně, kdy se hlasovalo o vyloučení brexitu bez dohody, popsaly britské noviny jako kolaps a vládu chaosu. Podobně reagoval i kontinentální tisk, podle kterého začíná být premiérka Mayová překážkou na cestě z krize. Řada novin považuje za východisko nové referendum či spojení umírněných konzervativců s labouristy ve snaze "omezit škody". Čtvrteční jasné vítězství vládního návrhu na odklad brexitu ale bude pro premiérku vzpruhou a může ji posílit ve snaze získat hlasy pro brexitovou dohodu.
Do vývoje kolem brexitu se ve čtvrtek vložil i americký prezident Donald Trump. Na twitteru napsal, že chce s Británií po jejím odchodu z EU vyjednat "velkou obchodní dohodu".
