V Thunovském paláci, v těsném sousedství Pražského hradu, už sto let sídlí britští velvyslanci. Ten současný sem přišel před rokem a české hosty už zdraví lámanou češtinou. „Musím totiž rozumět, co si lidé povídají, to pak slyšíte věci. Taky musím rozumět zprávám,“ říká britský velvyslanec Nick Archer. Jeho hlavní agendou je v současné době brexit.
Jaké je to být diplomatem v době, kdy Británie odchází z Evropské unie? Musíte vysvětlovat situaci, která se neustále mění.
Od toho ale diplomaté jsou. Kdybych byl doktorem, stanu se dobrým doktorem až v momentě, kdy přijde nemocný pacient. Stejně tak se řádným diplomatem stávám ve chvíli, kdy se musím vypořádat s nějakou diplomatickou výzvou.
Takže jste rád, že máte takovou výzvu?
Rozhodně to dělá život v Evropě zajímavějším. Komunikuji například hodně se svými britskými kolegy z jiných zemí, zejména pak ze zemí visegrádské čtyřky.
Věříte, že Spojené království odejde z unie na konci března?
Ano, odejde. Náš úkol je nyní takový, abychom odešli za dohodnutých podmínek, a ne bez dohody. Divoký brexit by byl špatný pro všechny strany.
Takže si nemyslíte, že je reálné brexit odložit nebo uspořádat další referendum?
Zastupuji vládu, která je odhodlaná odejít z EU s dohodou 29. března.
Minulý týden se ale podle médií britští ministři sešli a hovořili o možnosti odkladu brexitu. Ty diskuze jsou, přestože to premiérka Theresa Mayová popírá.
Paní Mayová je naše předsedkyně vlády a její postoj je klíčový. Řekla, že není žádný důvod pro odklad brexitu. Musíme nyní ve spolupráci s Evropskou unií rychle vyřešit nespokojenost britského parlamentu s irskou pojistkou, jak je nyní definovaná. Někteří lidé říkají, že je to nemožné. Ale to není to, co slyšíme od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a z jiných míst v EU. Nejde o to, kdo vyhraje. Buď budeme mít dohodu, která bude vyhovovat všem, nebo bude tvrdý brexit, který bude komplikovaný a poškodí hospodářství obou stran. Všichni chtějí dohodu a chce to i náš parlament. Naši poslanci mají ale obavy, že zůstaneme v této dočasné dohodě zaseknutí navždy.
Jaké je tedy řešení?
To je otázka pro experty. Co je ale pozitivní, že ten problém je nyní velmi jasně definován a je to vlastně celkem malý problém. Souhlasíme s irskou pojistkou, protože to je něco, co premiérka vyjednala. Poslanci ji ale nechtějí navždy. Je důležité se dívat do budoucna na tu trvalou dohodu, která by nám mohla napovědět, jak by měla vypadat ta dočasná. Důležité je, aby potom k trvalé dohodě opravdu došlo, abychom se nezasekli v té dočasné.
Bude vyjednávání o trvalé dohodě mezi Velkou Británií a EU tak složité, jako je dnes to o dočasné smlouvě?
Bude tam hodně rozhodování, bude to velká, skoro až byrokratická výzva, aby se pokryly všechny oblasti vzájemných vztahů. A to v přechodném období, které nám zbývá, tedy do konce roku 2020. Výhodou současných těžkých vyjednávání je to, že to nebudeme muset dělat později. Jestli se tedy dostaneme k dohodnutému odchodu 29. března, pak většina nejtěžších záležitostí bude vyřešena.
Donald Tusk minulý týden řekl, že „existuje vyhrazené místo v pekle pro ty, kdo podporovali brexit bez jediného náznaku plánu“. Co si myslíte o politicích, jako jsou Nigel Farage nebo Boris Johnson, kteří se nepřihlásili k odpovědnosti a veškerou práci nechali na Therese Mayové?
Oni obhajovali určitý směr a podařilo se jim k tomu přesvědčit lidi. Možná to bude znít otřepaně, ale to je demokracie. Tehdejší premiér David Cameron obhajoval setrvání v unii, prohrál, vzal na sebe odpovědnost a rezignoval. Farage navíc nebyl tehdy ve vládě, nikdy nebyl odpovědný.
Odchod z unie ale podporovali i další politici, nejen Farage.
Víte, já se této otázce vyhnu, protože moje práce je pouze řešit situaci, ve které se nyní nacházíme. Můj názor na to, koho z toho vinit, není o nic podstatnější než ten váš. Moje práce je zajistit, aby Češi porozuměli tomu, čeho chceme dosáhnout a jaké to bude mít následky. Jsem rád, že se k tomu česká vláda staví velmi rozumně.
Byla chyba to referendum vůbec vyvolávat?
To je politická otázka, diplomaté nejsou politici.
Sám jste byl pro setrvání v unii nebo odchod?
Můj pohled zde také není relevantní.
Češi vždy považovali Brity za spojence, co se týká prosazování skeptičtějšího proudu uvnitř EU. Všímali si toho Britové?
Moc se mi nelíbí představa, že jsme podporovali skepticismus. Máte pravdu, že se tomu tak často říká, ale není to tak jednoduché. Spolu s Čechy jsme například byli jedni z největších podporovatelů dokončení jednotného trhu služeb. Nejsme zcela skeptičtí, je ale pravda, že sdílíme liberálnější a otevřenější pohled na to, jak by Evropa měla fungovat. Že by se měl klást důraz více na národní státy a méně na nadnárodní struktury.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
