Brusel lehce zhoršil výhled evropské ekonomiky. Česku potvrdil očekávaný růst o 2,6 procenta | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Brusel lehce zhoršil výhled evropské ekonomiky. Česku potvrdil očekávaný růst o 2,6 procenta

ČTK

Evropská komise letos v celé EU očekává hospodářský růst na úrovni 1,4 procenta, v eurozóně 1,2 procenta. Letní prognóza varuje před globálními riziky. Komise zároveň potvrdila i letošní růst české ekonomiky na 2,6 procenta. Odhad růstu HDP na příští rok mírně zlepšila na 2,5 procenta.
 
 

V příštím roce očekává EK pro celou unii expanzi hospodářství o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,4 procenta. Prognóza přitom opět upozorňuje na nebezpečí, které představují vnější faktory, jako je napětí v mezinárodním obchodě či nejistoty související s mezinárodní politikou.

Letní prognóza, kterou novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici, mírně snížila výhled pro celou EU i eurozónu na příští rok. Na jaře EK očekávala v celé unii v roce 2020 růst 1,7 procenta a v zemích používajících euro 1,5 procenta.

"Všechny země EU by měly opět růst, jak v roce 2019 tak v roce 2020, silný pracovní trh podpoří poptávku," poznamenal Moscovici. Ale vzhledem k mnoha rizikům, které mohou výhled ohrozit, je podle něj třeba další práce na posilování odolnosti hospodářských systémů členských zemí i eurozóny jako celku.

Většina start-upů umře, zisky tvoří jednorožci, říká investor Tadeáš Trojan

Moscovici před novináři upozornil na "růst protekcionismu a napětí mezi USA a Čínou", které mohou mít negativní vliv na mezinárodní obchod. Pokračující nejistota okolo americké obchodní politiky může mít podle komise vliv na zpomalení obchodu a tím také výroby v různých regionech i sektorech hospodářství. Důsledkem by pak byly i negativní dopady na finanční trhy. Napětí na Blízkém východě by podle prognózy komise mohlo vést k vyšším cenám ropy.

Pro unii je také rizikovým faktorem britský odchod z EU, připomněl Moscovici. Nyní by Británie měla unii opustit ke konci října, dál ale není jasné, zda se tak stane na základě vzájemné dohody či bez ní.

Z prognózy plyne, že růst v EU je tažený domácí poptávkou, především spotřebou domácností. Hrubý domácí produkt by podle Evropské komise měl letos růst ve všch zemí Evropské unie, ale například ve střední a východní Evropě na Maltě či v Irsku bude expanze výrazně vyšší než v Itálii či Německu.

Maloobchodní tržby v květnu zpomalily růst, ovlivnilo je chladnější počasí

Česká republika v nejnovější ekonomické prognóze obstála. Evropská komise potvrdila, že v letošním roce očekává zvýšení hrubého domácího produktu České republiky o 2,6 procenta. Současně ale EK zlepšila údaj za minulý rok a výhled na příští rok, oba o 0,1 procentního bodu. Loni ekonomika podle nejnovější zprávy vzrostla o tři procenta a v roce 2020 má růst zpomalit jen na 2,5 procenta.

EK ve své letní prognóze upozornila, že loni ekonomika znovu silně rostla. Pomohly jí hlavně vysoké investice a solidní spotřeba domácností. Zahraniční obchod však měl negativní dopad na hrubý domácí produkt, protože vysoká domácí poptávka způsobila, že růst dovozu byl vyšší než vývozu.

Hlavním tahounem ekonomického růstu zřejmě zůstane domácí spotřeba. Ta by měla nadále těžit z rychlého růstu mezd a penzí a z vysoké důvěry spotřebitelů. Růst investic se má po loňském prudkém zvýšení normalizovat. Kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly by však mohly být prioritou pro firmy investice do automatizace.

Zahraniční obchod zřejmě bude mít letos opět negativní dopad na HDP, v příštím roce by však mohl být již vliv obchodu neutrální. Tempo růstu vývozu i dovozu o něco zpomalí kvůli zhoršení výhledu globálního obchodu.

Akcie, měny & názory Petra Zahradníka: Trh s přívlastky

Hlavními riziky poklesu jsou nadále nedostatek pracovních sil a závislost na vnějším sektoru, tedy spolupráci s jinými zeměmi. Rekordně vysoký počet volných pracovních míst ve všech sektorech způsobil v posledních letech výrazné zvýšení reálních nákladů na práci, zatímco růst produktivity práce je spíše mírný. To ohrožuje konkurenceschopnost českého vývozu v dlouhodobém horizontu, upozornila EK.

V letošním roce oživuje harmonizovaná inflace, hlavně kvůli vyššímu růstu cen energií, služeb a potravin. Letos by inflace měla stoupnout až na 2,4 procenta, tedy mírně nad dvouprocentní cíl centrální banky. Příští rok růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,1 procenta.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!