„Předpokládá se, že k tomuto financování přispějí i ostatní země EU podle svých kvót u MMF. Mimo to Bundesbanka předpokládá, že ke zvýšení zdrojů MMF významně přispějí i země mimo EU,“ píše se v dopise prezidenta Bundesbanky Jense Weidmanna a člena bankovní rady Andrease Dombreta z 9. prosince. Představitelé banky v něm nastínili podmínky, za nichž by Bundesbanka poskytla MMF další půjčky.
Na konci minulého týdne se summit EU dohodl na zvýšení zdrojů MMF o 200 miliard eur (5,1 bilionu korun) z rezerv centrálních bank zemí EU, k nimž by se dobrovolně přidaly i některé další země světa. Bundesbanka uvedla, že kdyby ji o to MMF požádal, bude připravena poskytnout formou bilaterálních úvěrů až 45 miliard eur. To by zvýšilo rozsah úvěrové linky Bundesbanky pro fond na trojnásobek.
Zdroj blízký Weidmannovi sdělil, že Bundesbanka bude nyní pozorně sledovat reakce dalších centrálních bank, zejména Británie, Francie, Spojených států nebo Číny. Bundesbanka také chce pro svůj krok souhlas německého parlamentu, protože rozšíření úvěrové linky pro MMF není pro německé daňové poplatníky zcela bez rizika. Jde podle ní o to, že MMF má při splácení závazků nesolventního dlužníka přednost, což by poškodilo jiné věřitele, konkrétně například německé subjekty.
O zapojení do pomoci eurozóně prostřednictvím MMF se po summitu diskutuje i v Česku. Premiér Petr Nečas dnes uvedl, že o tom rozhodne vláda a nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku. Osobně se Nečas kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Česko by na pomoc poskytlo asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.
