Letošní produkce máku pro výrobu opia se v Afghánistánu ve srovnání s loňskem propadla o 95 procent. S odkazem na nově zveřejněné údaje Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) to v neděli napsala agentura Reuters. Vůdce vládního hnutí Tálibán totiž pěstování máku v minulém roce zakázal. Letos se tato rostlina objevila jen na zhruba 11 tisíci hektarech polí, v roce 2022 to bylo přes 230 tisíc hektarů.
Tálibán, který se v zemi dostal k moci po ozbrojeném převratu v roce 2021, zákaz pěstování máku tvrdě vymáhá a postihuje zemědělce, kteří se mu vzepřou. Celková produkce máku kvůli tomu klesla z 6200 tun v roce 2022 na letošních 333 tun, píše Reuters. Ještě před dvěma lety přitom americký deník The Wall Street Journal upozorňoval na to, že produkce opia je v Afghánistánu na vzestupu.
„V následujících měsících Afghánistán nutně potřebuje velké investice do udržitelného živobytí pro farmáře, kteří teď musejí hledat jiné příležitosti než opium,“ uvedla šéfka UNODC Ghada Walyová.
Její úřad upozornil také na to, že prudký pokles v dodávkách opia, které v minulosti v globálním měřítku až z osmdesáti procent pocházelo právě z Afghánistánu, může způsobit celosvětové snížení užívání této drogy, která je i surovinou pro výrobu heroinu. Nedostatek opia na trhu nicméně může vést i k tomu, že se řada lidí uchýlí k syntetickým opiátům jako je například fentanyl.
Afghánští zemědělci bez zisků za prodej máku přišli o tržby ve výši zhruba jedné miliardy dolarů, asi 23 miliard korun a hrozí jim pád do chudoby, poznamela agentura Associated Press. Někteří z nich sice podle Reuters přešli na pěstování pšenice. Ta ale není ani zdaleka tak výnosná jako mák. Vývoz opia v minulosti tvořil asi devět až čtrnáct procent afghánského HDP.
Tálibán poprvé vyhlásil válku pěstitelům máku v roce 2000, kdy produkci této rostliny označil za „neislámskou“ a podstatnou část úrody nechal zničit. Světové zásoby opia se následně smrskly o dvě třetiny, islamisté však tehdy zároveň ztratili podporu značné části obyvatelstva, která tím přišla o obživu.
