Rakousko zřejmě nikdy ve své moderní historii nemělo politika, který po celém světě vzbuzoval a dodnes vzbuzuje tak rozporuplné reakce. Jörg Haider zemřel 11. října 2008, když na silnici u Klagenfurtu, když nezvládl řízení svého vozu a havaroval. Později se ukázalao, že měl v krvi 1,8 promile alkoholu a v místě s povolenou „sedmdesátkou“ jel rychlostí přes 150 kilometrů za hodinu. „Jak žil, tak také zemřel,“ hodnotí Haiderův život někteří jeho životopisci.
V politice i osobním životě se pohyboval na hraně zákona, neúměrně riskoval a proslul mnoha kontroverzními výroky na adresu přistěhovalců, Židů, nacistů nebo Benešových dekretů. Zároveň se ale kvůli svým nesporným řečnickým schopnostem a mladistvému vzhledu stal „miláčkem davů“. Mnozí Rakušané jsou dodnes schopni Haiderovi odpustit i to, že Rakousko bude ještě dlouho splácet dluhy, které po něm zůstaly ve státní kase.
Kdo tedy vlastně byl Jörg Haider? Mimo jiné také člověk, jehož politická kariéra je pevně spjata s Českou republikou. Haider se v roce 1983 stal předsedou krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kterou o 16 let později dotáhl ke zděšení mnoha dalších evropských politiků do vlády.
Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Čtrnáct států tehdejší EU na Rakousko uvalilo diplomatické sankce. A to zejména kvůli Haiderovým výrokům a stylu politiky. Haider, který byl 11 let hejtmanem rakouské spolkové země Korutany, například „chválil zaměstnaneckou politiku třetí říše“ či označoval nacistické koncentrační tábory za „kárné“. Také ale žádal okamžité zrušení poválečných Benešových dekretů. Vedle toho se tvrdě vymezoval vůči přistěhovalcům a odmítal rozšíření EU směrem na Východ.
