EBRD ve své květnové prognóze odhadla, že ekonomika Ukrajiny letos klesne o sedm procent. Malige dodal, že v současné chvíli nevidí důvod tento odhad změnit.
Banka chce letos na Ukrajině zvýšit výdaje na miliardu eur (27,4 miliardy korun). Zapojí se do velkého silničního stavebního projektu, energetických iniciativ a modernizace systému metra. V současné době začíná uvažovat o podílech v ukrajinských bankách.
„Správný čas na takové jednání přijde, až budou známé výsledky hodnocení kvality majetku (které dělá ukrajinská centrální banka a jsou součástí programu pomoci od MMF),“ dodal Malige. „Takže rozhovory by mohly začít na podzim.“
EBRD už má podíly v menším počtu ukrajinských bank. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale v rámci svého programu pomoci v objemu 17 miliard dolarů (344,4 miliardy korun), na kterém se dohodl s Ukrajinou v dubnu, požaduje konsolidaci sektoru. EBRD tak počítá s tím, že se bude v tomto sektoru více angažovat.
Můžeme investovat i půjčovat, tvrdí Malige
Malige upřesnil, že EBRD může nabídnout několik forem pomoci, vše bude záviset na tom, jak budou banky ochotny s EBRD spolupracovat. „Můžeme hrát mnoha různými způsoby: můžeme investovat do majetku, půjčovat, poskytnout garance, pomoci s rozvojem kapitálových trhů v místní měně,“ prohlásil Malige.
Většina velkých bank na Ukrajině je ve vlastnictví státu nebo místních podnikatelů. Malige odmítl sdělit, se kterými bankami by EBRD mohla s největší pravděpodobností začít spolupracovat. Majetkový vstup do bank by mohla potvrdit v příštím roce. EBRD nikdy nepřebírá majoritní podíly v bankách, maximální podíl bývá kolem 25 procent.
Malige je také přesvědčen, že zahraniční banky z Ukrajiny neodejdou. Některé evropské banky od finanční krize v roce 2008 už činnost svých dceřiných firem na Ukrajině ukončily. Divize rakouské Raiffeisen a italské UniCredit zůstávají mezi deseti největšími bankami v zemi. Vysoké napojení na Ukrajinu mají i ruské banky Sberbank, VEB a VTB.
