Celkem 2,16 miliardy eur (asi 5,6 bilionu korun) chce Evropská komise v příštím víceletém rozpočtu EU po roce 2020 vyčlenit na podporu těch zemí mimo eurozónu, které se budou zjevným způsobem snažit o přijetí společné evropské měny. Vznik tohoto konvergenčního nástroje je jednou z novinek souvisejících se změnami fungování eurozóny, které představili místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis a komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
Eurem nyní platí 19 z 28 zemí Evropské unie. S výjimkou Dánska a odcházející Británie mají společnou měnu přijmout všechny státy bloku, je však na jejich rozhodnutí, kdy se tak stane.
Nástroj má být podle návrhu EK součástí Programu na podporu strukturálních reforem, s celkovým sedmiletým rozpočtem ve výši 25 miliard eur (přes 645 miliard korun). Jeho nejvýznamnější díl - 22 miliard eur (přes 568 miliard korun) - bude určen na finanční podporu klíčových strukturálních reforem identifikovaných v rámci unijního hospodářského cyklu známého jako Evropský semestr.
Komise dnes také přišla s představou Evropské stabilizační a investiční funkce, která by měla zemím eurozóny a zemím, které jsou součástí mechanismu směnných kursů ERM II, pomoci v případě velkých asymetrických šoků. Umožnit by měla - za přísných kritérií a při dodržení rozumné finanční a makroekonomické politiky - získat finanční podporu prostřednictvím půjček, garantovaných z unijního rozpočtu. Celková výše by podle komise měla být až 30 miliard eur (skoro 775 miliard korun).
Návrhy, se kterými dnes Moscovici a Dombrovskis seznámili novináře, souvisí s přípravou příštího víceletého finančního období EU pro roky 2021 a 2027. Jeho základní rámec představila komise na počátku května, od počátku týdne zveřejňuje konkrétní návrhy a právní dokumenty pro nejrůznější oblasti. Nyní o nich budou jednat členské země a europarlament, komise by chtěla mít debatu uzavřenou do roka, ještě před volbami do europarlamentu.
Evropská komise ve svých návrzích realizuje některé nápady, které prezentovala už loni v prosinci, změny pro eurozónu jsou však výrazně menší než například vznik samostatného rozpočtu a podobně. O ambiciózní reformě fungování měnové unie mluvil v minulosti například francouzský prezident Emmanuel Macron.
