Obrana táhne německou ekonomiku. Většina peněz na investice ale lepí díry v rozpočtu
- Až 95 procent německého 500miliardového fondu na podporu investic a růstu šlo na záplatování rozpočtu.
- Německo plánuje utratit dalších 600 miliard eur na obranu, firmy mezitím hlásí silnou poptávku a rychle navyšují výrobu.
- Kolem 85 procent zakázek míří k německým či evropským firmám, což nelibě nese administrativa USA.
Německo prochází největší proměnou své obranné politiky od konce studené války, což začíná mít vedle bezpečnostního i výrazný ekonomický dopad. Zároveň se ale objevují pochybnosti o tom, jak efektivně vláda nakládá s veřejnými prostředky určenými na investice.
Hospodářský institut Ifo varoval, že peníze ze zvláštního fondu na infrastrukturu a klimatickou transformaci ve výši 500 miliard eur vláda kancléře Friedricha Merze z velké části nevyužila na nové investice. Podle analýzy směřovalo zhruba 95 procent prostředků spíše na krytí rozpočtových deficitů než na rozvojové projekty.
„Zjistili jsme, že politici prostředky získané zadlužením použili téměř kompletně na jiné účely, například na zacpání děr v rozpočtu. To je velký problém. Dluhy by navíc měly být použity na dodatečné investice, které dlouhodobě podpoří hospodářský růst,“ uvedl předseda institutu Ifo Clemens Fuest.
Paralelně však vláda výrazně navyšuje deklarované výdaje na obranu. Po ruské invazi na Ukrajinu Berlín vyčlenil první balík ve výši 600 miliard eur na posílení armády, přičemž tyto výdaje jsou z velké části vyňaty z přísných fiskálních pravidel. To prý umožňuje jejich rychlejší použití než u civilních investic.
Steroidy pro zbrojaře
Zbrojní sektor díky tomu zažívá prudký růst. Firmy napříč odvětvím hlásí podle Bloombergu rekordní poptávku a zrychlení výroby. Například producenti munice či vojenské techniky navyšují kapacity a otevírají nové provozy v rekordně krátkém čase. „Obranný sektor by mohl do roku 2028 přidat k růstu německé ekonomiky až 0,5 procentního bodu,“ odhadl pro agenturu analytik UBS Felix Heufner.
Důvodem je rychlé navyšování výrobních kapacit německých firem v čele s největším zbrojařským koncernem Rheinmetall, který dokázal otevřít novou továrnu na munici během pouhých 15 měsíců a jehož akcie od začátku roku 2025 vzrostly o více než 160 procent.
Změna z civilní na vojenskou výrobu
Investice zároveň pomáhají části oslabeného německého průmyslu, když se některé automobilky a jejich dodavatelé přeorientovávají na výrobu pro armádu. Výdaje mohou mít ještě širší dopad, pokud podpoří inovace využitelné i v civilním sektoru, podobně jako tomu bylo v minulosti u internetu nebo GPS, které vzešly z armádního výzkumu.
Po letech nedostatečných investic Evropské unie do obranného výzkumu nyní podobu nových produktů výrazně ovlivňuje rychlý technologický vývoj na bojištích na Ukrajině.
Například na úvodním setkání startupů před mnichovskou bezpečnostní konferencí se představila mimo jiné společnost ARX Robotics, jejíž autonomní roboty lze kromě vojenského využití přizpůsobit i civilním účelům, například pro manipulaci se zavazadly na letištích.
Rychlejší zadávání zakázek a větší dostupnost financování ze strany bank zároveň pomáhají firmám získávat nové kontrakty. Podíl domácích zakázek roste, když vláda stále častěji zadává projekty přímo německým podnikům namísto otevřených evropských tendrů. Přibližně 85 procent kontraktů tak prý zůstává v Německu nebo v rámci Evropy.
