Zákon, který umožní blokovat tankery před vplutím do Hormuzského průlivu, zformuloval parlamentní výbor pro bezpečnost a zahraniční politiku. Počítá se v něm se zablokováním provozu tankerů s ropu určenou státům, které se připojily k sankcím, sdělil poslanec Ibráhím Agha-Mohammadí.
Podle zdroje agentury Reuters ale není jasné, jakým způsobem chtějí Íránci kontrolovat konečnou destinaci nákladu každé z lodí. Jestliže zákon schválí poslanci, musí s ním souhlasit ještě dvanáctičlenná rada dohlížitelů, složená ze znalců islámského práva.
Hormuzským průlivem denně proplují tankery se 17 miliony barelů ropy vytěžené v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu a Iráku. Dále se jím přepravuje téměř všechen plyn exportovaný z Kataru.
EU se rozhodla připojit k ropnému embargu, protože Írán v jednáních o svém jaderném programu odmítá ustoupit v otázce obohacování uranu. Vytváří tím dlouhodobou krizi, jelikož část světa je přesvědčená, že hlavním cílem tohoto programu je dosáhnout vlastní výroby jaderných zbraní, což Teherán popírá.
Írán avizoval možné problémy v průlivu hned, jakmile se začalo o sankcích hovořit. Saúdská Arábie se proto začala připravovat a zprovoznila znovu starý ropovod, který vybudoval v minulosti Irák, aby se vyhnul zranitelné vodní cestě. Ropa je jím dopravována do terminálů na pobřeží Rudého moře.
Perský záliv je střežen zahraničními loděmi, především americkými. Když íránská armáda začala hrozit zablokováním Hormuzského průlivu, posílily USA svou flotilu vysláním čtyř minolovek.
