Británie chce, aby Irsko posílilo hraniční kontroly ve svých přístavech a na letištích, aby se po očekávaném odchodu Británie z EU nemusely obnovit přísné kontroly na hranici mezi britským Severním Irskem (Ulsterem) a Irskou republikou. Řekl to severoirský ministr vnitra James Brokenshire. O tomto kroku, který má zamezit příchodu imigrantů přes Irsko do Británie, již podle ministra Londýn a Dublin jednají. Irský ministr zahraničí Charles Flanagan to potvrdil, ale zdůraznil, že do rozhodování v této otázce se zapojí všichni členové EU.
Po červnovém rozhodnutí Britů opustit EU (brexitu) vyvstaly obavy, že ve snaze omezit přistěhovalectví do Británie bude nutné opět zavést přísné kontroly na hranici mezi Irskem a sousední britskou provincií. Podobný krok by podle tamních komentářů nejspíš někteří vnímali jako porušení mírové dohody mezi irskými separatisty a probritskými unionisty v Ulsteru a hrozbu nového krvavého násilí v regionu.
Britské úřady již spolupracují s irskou vládou na tom, aby cizinci neobcházeli britské imigrační kontroly přes Irsko, a to především slaďováním vízové politiky a sběrem a výměnou informací o cestujících, řekl Brokenshire v deníku The Guardian. Opatření se zaměřují na občany ze zemí mimo Evropu. Například Číňané a Indové již musejí žádat zvláštní vízum, které je platné v Irsku a Británii, a tedy oběma státy i schvalované.
Společné britsko-irské hraniční postupy nebudou s to zastavit příchod občanů ostatních zemí EU do Irska, kde pro ně bude i po odchodu Británie z unie stále platit právo na svobodný pohyb, život a práci. Podle The Guardian se ale předpokládá, že jen málo občanů EU se po brexitu bude snažit nelegálně dostat do Británie a tam bez povolení pracovat. "Tento počet bude velmi malý," řekl listu nejmenovaný diplomatický zdroj.
Flanagan uvítal zájem Brokenshirea o volnou hranici mezi Irskem a Ulsterem. Ujistil, že zaváděním a sdílením nových elektronických systémů a výměnou informací s Brity chce i Dublin bojovat proti příchodu nelegálních migrantů do regionu. Zvýšení kontrol posuzované Británií a Irskem ale podle něj bude muset Dublin projednat i s ostatními členy EU.
"Upozorňuji, že to nebude rozhodnutí jen britské a irské vlády, ale nakonec všech 27 států EU. Zdůrazňoval jsem 26 unijním kolegům, jaký význam má udržení nynější neviditelné hranice (mezi Irskem a Ulsterem). Musím říci, že mezi nimi panovalo silné porozumění ohledně následků, jaké by mělo tamní obnovení silně střežené hranice pro mírový proces," dodal Flanagan.
Mírová dohoda z dubna 1998 ukončila třicet let násilností, během nichž přišlo v Severním Irsku o život více než 3500 lidí. Krvavý konflikt se odehrával mezi unionisty, stoupenci setrvání severu Irska v Británii, a separatistickými katolíky usilujícími naopak o odtržení a opětné připojení oblasti k Irsku.
