Konec celní války? Spojené státy a Čína zásadně sníží vzájemná cla
Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Takzvaná reciproční cla podle něj na obou stranách klesnou o 115 procent, uvedla agentura Reuters. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.
„Vedli jsme velmi produktivní rozhovory a věřím, že místo konání, zde u Ženevského jezera, dodalo tomuto velmi pozitivnímu procesu velkou vyrovnanost,“ uvedl na tiskové konferenci americký ministr financí Scott Bessent. „Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ dodal. Dohoda podle něj předpokládá, že Čína sníží clo na dovoz zboží z USA na deset procent, zatímco Spojené státy sníží clo na dovoz z Číny na 30 procent.
„Je to lepší, než jsem očekával. Myslel jsem si, že cla budou snížena někde kolem 50 procent. To je samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky obou zemí i pro globální ekonomiku. Musíme však mít také na paměti, že se jedná pouze o tříměsíční dočasné snížení cel. Obě strany pravděpodobně stráví měsíce, než přijdou s řešením nebo dosáhnou konečné obchodní dohody, ale toto je velmi dobrý výchozí bod,“ uvedl pro Reuters Zhiwei Zhang, hlavní ekonom Pinpoint Asset Management.
Čína i USA uvedly, že budou pokračovat v jednáních o hospodářské a obchodní politice.
Investory zpráva o odkladu cel povzbudila. Ve Spojených státech futures na Nasdaq ukazovaly na 3,6procentní růst, futures na S&P 500 byly vyšší o 2,8 procenta a Dow vzrostl o téměř 1 000 bodů, tj. o 2,3 procenta.
Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent.
VIDEO: Zvažujeme o přesunu výroby do Ameriky. Závod v Rusku jsme odepsali, ani se tam nedovoláte, říká Bříza z Koh-i-nooru ve FLOW
„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ řekl analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ dodal.
Spojené státy a Čína jsou dvě největší ekonomiky na světě. Obchodní válka mezi oběma zeměmi zhoršila výhled globální ekonomiky a rozkolísala světové finanční trhy. Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátit do prezidentského úřadu.
Spor za 600 miliard dolarů
Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.
Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že Spojené státy mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, který podle prezidenta neodráží spravedlivé obchodní podmínky. Trump zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle Trumpa tato tzv. reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.
Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
