„Žádám vás o schválení zahájit politické a právní kroky s cílem vytvořit etnickou a teritoriální autonomii krymských Tatarů na jejich historickém území na Krymu,“ řekl před hlasováním Čubarov. Podle Reuters ale nezmínil, zda chce, aby region po získání autonomie byl součástí Ruska, nebo naopak Ukrajiny.
Na shromáždění dorazili rovněž dva vysocí ruští muslimští představitelé, kteří se snažili přesvědčit krymské Tatary, aby se přiklonili k Moskvě.
„V životě každého národa nastane čas, kdy musí učinit rozhodnutí, které určí jeho budoucnost,“ oslovil Čubarov více než 200 delegátů medžlisu. Jedním z úkolů shromáždění je rozhodnout, zda uspořádat referendum o sebeurčení krymských Tatarů. Ti se totiž březnového referenda o budoucnosti Krymu většinou nezúčastnili, neboť neuznali jeho legálnost.
Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti.
Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.
