„Rusko je zavázáno k míru. Jsme proti bojům, rádi bychom viděli stažení těžkých zbraní. Chtěli bychom přímé rozhovory mezi Kyjevem a Doněckem. Usilovaly o to mnohé iniciativy (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina,“ řekl Lavrov.
Přímé rozhovory jsou podle Lavrova nevyhnutelné. „Nedá se předpokládat, že by (separatisté) jen poslouchali, co se jim řekne. Jsou to lidé, kteří v té oblasti žijí, kteří bojují za svou zem,“ řekl. „Ukrajinská vláda s nimi bude muset jednat. Nemůže čekat, že zahraniční podpora vyřeší všechny její problémy,“ doplnil.
Ruský ministr také apeloval na to, aby Západ nedodával ukrajinské armádě zbraně. „Tato politika by jen zhoršila ukrajinskou tragédii,“ řekl Lavrov. „Ukrajinskou krizi nelze řešit silou,“ dodal. Vyjádřil přitom naději, že k zastavení bojů přispěje schůzka Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, která se uskutečnila v pátek.
Čtěte stanoviska Merkelové a Hollanda:
Klíčem k zastavení bojů podle Lavrova zůstávají dohody z Minsku z loňského září, které však nejsou dodržovány. Ruský ministr vyzval Kyjev, aby vyjednal se separatisty způsob, jak zajistit, že opatření přijatá v těchto dohodách budou uvedena do praxe. Na zprostředkování jednání by se podle něj mohly podílet Rusko, Francie a Německo.
Lavrov rovněž prohlásil, že konflikt na Ukrajině nevyvolaly pouze události posledního roku. „Jsme přesvědčeni, že to je vyvrcholení politiky prováděné v posledních 25 letech v Evropě. Země střední a východní Evropy, které jsou s námi historicky spojené… byly nuceny si vybrat, zda budou s námi nebo proti nám,“ řekl.
Obvinil také Evropskou unii, že vystupňovala napětí na Ukrajině až na hranu současného konfliktu, když odmítla zapojit Rusko do jednání o ekonomické části asociační dohody EU s Ukrajinou. Ruská anexe Krymu naopak podle ministra Lavrova nebyla nelegální, ale byla pouze důsledkem uplatnění práva na sebeurčení, které garantuje OSN.
